Timón filozof
Timón [ty-], asi 320-280 př.n.l., starořec. skeptický filozof; žák a následovník Pyrrhóna z Elidy. Autor spisu Silloi (Posměšky), v němž ironizuje řec. filozofy do doby Arkesilaa. Podle Timónovy etiky je předpokladem štěstí jasná odpověď na otázky o povaze věcí a vztahu lidí k nim a z toho vznikajícího prospěchu pro člověka. Podle T. nelze o povaze věcí nic určitého vědět, je třeba se zdržet úsudku. Zdržení úsudku (epoché) je základem duševního klidu (ataraxiá), jediného možného základu štěstí.
