Třeboň
Třeboň, m. v Jihoč. kr., okr. Jindřichův Hradec, v Třeboňské pánvi, na Zlaté stoce a na levém břehu rybníka Svět; 9 155 obyv. (2001) srov. 8 878 obyv. (1980). Lázně se sirno-železitou slatinou; léčba nemocí pohybového ústrojí. - Osada a vodní hrad zal. ve 13.st. Vítkovci z třeboňsko-landštejnské větve; ve 14.st. již doložen vodní kanál Zlatá stoka. 1341 m. a král. léno. Od 1376 v majetku Rožmberků, 1376 obdržela práva král. měst. 1367 zal. augustiniánský klášter. 1423 a 1425 T. neúspěšně obléhali husité. Ve 20.letech 16.st. přestavba hradu na renes. zámek; v téže době J. Štěpánkem Netolickým prodloužena Zlatá stoka až do Veselí nad Lužnicí a vybudovány velké rybníky (Tisý); další komplexní výstavba třeboňského velkostatku za rožmberského regenta J. Krčína z Jelčan (zal. kanál Nová řeka, rybníky Rožmberk, Svět). 1566 Vilém z Rožmberka zrušil augustiniánský klášter a předal jeho majetek jezuitům; ti přesídlili do Č. Krumlova (klášter v Třeboni opět 1631-1785). Od 1602 T. sídlem dvora rožmberského vladaře Petra Voka z Rožmberka. 1611 ji zdědili Švamberkové. Po porážce č. stavovského povstání se třeboňská posádka hájila do 2. 3. 1622. Konfiskované třeboňské panství získali 1660 Schwarzenberkové; T. byla centrem jejich velkostatku až do 1924. - M. památková rezervace; zachován renes. zámek (přestavby a výzdoba zejm. za posledních Rožmberků), sídlo Státního archívu; býv. augustiniánský klášter s kostelem sv. Jiljí (přestavba po 1367); m. domy a část opevnění. - Prům. oděvní (Otavan, Oděva), pivovarnický, pekárenský, těžba rašeliny. Rybářství - chov ryb; chov vodní drůbeže, velkovýkrmna vepřů. Rekreační středisko. Pracoviště ČSAV.
