Spolková republika Německo - literatura
Spolková republika Německo - literatura, začínala recepcí exilových a antifašist. autorů (A. Döblin, L. Frank, G. Weisenborn). Krit. obraz bezprostřední poválečné reality podal mladý W. Borchert. 1947 bylo zal. volné sdružení literátů Skupina 47, které mělo napomáhat rozvoji dem. liter. (zaniklo koncem 60.let). Počátkem 50.let však nastal u mnohých obrat k existencialismu (H. Kasack, H. E. Nossack, W. Hildesheimer, W. Jens). Cást nastupující generace požadovala rozchod s tradicemi a usilovala o nový, neotřelý pohled na celou skutečnost (W. Weyrauch, W. Schnurre); jimi začíná význ. období kritickoreal. liter., jejímiž nejvýraznějšími představiteli se stali H. Böll a W. Koeppen. Zároveň však v adenauerovském Německu 50.let znovu ožily tradice výlučné elitářské liter., jejímiž nositeli byli někdejší exponenti nacist. režimu (E. E. Dwinger, *1898, H. Grimm, 1875 až 1959, G. Benn) a jejíž obnovený nástup lze pozorovat znovu v 70. a 80.letech se vzrůstajícím sociálním napětím západoněm. spol. Rozčarování ze spol. ,,hosp. zázraku a restaurace" registrovala velká skupina realistů z přelomu 50. a 60.let (S. Lenz, M. Walser, G. Grass, U. Johnson, 1934-84, později P. Härtling, *1933). Snaha po přesném zachycení reality i po vyrovnání s válkou přinesla sklon k dokumentu, hl. v dramatu (P. Weiss, R. Hochhuth, H. Kipphardt). Sociální problematikou se počátkem 60.let začala zabývat dortmundská Skupina 61 (M. von der Grün), od 1970 tzv. pracovní kroužky liter. světa práce, v nichž se pracující člověk stal tvůrcem i adresátem umění. Kromě tzv. nového realismu s minuciózním popisem jednotlivostí i stavu vědomí (D. Wellershoff, * 1925, R. D. Brinkmann, 1940-75, N. Born, 1937-79), inspirujícího se u pop-artu a fr. nového románu, se upevňovaly na přelomu 60. a 70.let real. sociálněkrit. až social. tendence v próze a dramatu (U. Timm, *1940, F. J. Degengardt, *1931, G. Herburger, *1932, F. X. Kroetz, *1946, R. W. Fassbinder). Ze silných protispol. bouří konce 60.let vyrostla polit. motivovaná lyrika, často ve formě písní (D. Süverkrüp, *1934, P. Schüt, *1939). Zostření sociálního a polit. boje v 70. a 80.letech působí i na liter. Podstatnější část silněji akcentuje sociální charakter, vznikají však i díla estetizující, mytizující až fašistická. Kladem tohoto období je existence silné real. sociálněkrit. a social. liter. i poměrně silné liter. různých emancipačních hnutí (nejvýrazněji ženského - G. Wohmannová, *1932, G. Elsnerová, *1937, R. Raspová, *1935).
