Soluň
Soluň, řec. Thessaloniké, Thessaloníki - m. v Řecku v Makedonii, u Soluňského zálivu; 1,06 mil. obyv. (2001) srov. 402 400 obyv. (1981). - Zal. 315 př.n.l. diadochem Kassandrem; od 146 př.n.l. řím., hl.m. provincie Makedonie. V 1.st. n.l. středisko druhé kř. obce v Evropě; zač. 4.st. sídelní m. císaře Galeria, v 6.-7.st. jedno z nejvýzn. obch. středisek byz. říše. 904 dobyta Saracény, 1085 zničena Normany, 1204-46 hl.m. soluňského král. 1342-49 v S. vypuklo povstání zélótů. 1423-30 krátce v držení Benátčanů, 1430 dobyta Turky. 1912 v 1. balkánské válce dobyta řec. vojskem a stala se součástí Řecka. - Prům. chem., text., stroj., petrochem. (rafinérie), gumárenský, elektroniky, potr., tabákový. Veletrhy. Dop. křižovatka (vývozní přístav, letiště). Muzea, univ. (zal. 1925), konzervatoř, vysoké školy, výzk. ústavy, knihovny. Ant. a středověké památky.
