Slovenská národná strana
Slovenská národná strana, polit. strana sl. buržoazie za Rakousko-Uherska a v burž. ČSR. Zformovala se v l.pol. 70.let 19.st. jako polit. reprezentantka nár. obranného a nár. emancipačního zápasu Slováků v Uhersku; jejím orgánem se staly Národnie noviny (zal. 1870). Za svůj všeob. nár. polit. program považovala Memorandum sl. národa z 1861. 1884-1901 se neúčastnila voleb; ve volbách 1906 získala 7 poslaneckých mandátů do uherského sněmu. Do 1918 byla v podstatě jedinou stranou sl. burž. Koncem 19.st. v ní vykrystalizovaly 3 směry: martinské konzervativní křídlo (Vajanský, M. Dula), hlasisté (V. Šrobár, P. Blaho) a směr klerikální (A. Hlinka, F. Juriga). Za l.svět. války nevyvíjela akt. činnost. 30. 10. 1918 se podílela na ustavení Sl. nár. rady v Martině a na Martinské deklaraci. Za předmnichovské rep. její význam poklesl; představovala malou pravicovou polit. stranu bez většího vlivu, sdružující zejm. sl. nacionalisty evang. vyznání (v čele M. Rázus a J. Paulíny-Tóth). 1935 se připojila k autonomistickému bloku v čele s HSĽS; v říjnu 1938 patřila k signatářům Žilinské dohody. 24. 11. 1938 byla její činnost zastavena; část členstva přešla do Strany sl. nár. jednoty, vytvořené luďáky.
