Slezsko
Slezsko, hist. území v jz. Polska a sev. části býv Severomor. kraje a pozdějí Ostravské kr. ČR. V prvních stoletích n.l. procházely S. germ. kmeny (Vandalové-Silingové, Rugiové, Langobardi), v 6.st osídleno Slovany (Holasici, Opolané, Slezané, Dědošané, Bobřané). V 9.st. asi pod vlivem Velkomor. říše, v 10.st. podřízeno č. státu (zal. Vratislav). Kolem 990 připojeno Měškem I. k Polsku. Od 10.st. osou hosp. vývoje S. tranzitní cesta z Kyjeva a Krakova dále na Z; význ. středisky s osadami zahr. kupců Vratislav a Opolí. 1039 ovládl S. Břetislav I., 1050 Kazimír I. Obnovitel. 1054 se č. panovníci zřekli nároků na S. za odváděný roční poplatek ve zlatě (placen do zač. 12.st.); větší část Holasicka zůstala součástí Moravy. V období rozdělení Polska na úděly patřilo S. k držbě vrchního knížete (seniora). 1163 připadlo synům Vladislava II. Vyhnance; 1178 rozděleno mezi Boleslava Vysokého (†1201; jeho území zákl. Dolního S., centrem Vratislav) a Měška († 1211; Horní S., pův. centrem Ratiboř, později Opolí; k území připojeny malopol. kastelanie bytomská a osvětimská). Jejich potomci si území dále rozdělovali na další úděly (knížectví vratislavské, hlohovské, zaháňské, javorské, svídnické, minstrberské, olešnické, opolské, ratibořické, bytomské, těšínské, osvětimské); samostatné knížectví (niské) si vytvořili vratislavští biskupové. Ve 13.st. další ekon. rozvoj S. spjatý s těžbou zlata, stříbra, olova a železa a se zakládáním m. (před 1211 Złotoryja). 1241 S. zpustošeno nájezdem Tatarů (bitva u Legnice). V důsledku něm. kolonizace a přijímání něm. ministeriálů do služeb knížat se od konce 13. a ve 14.st. germanizovalo Dolní S. Od pol.13.st. se slezská knížata dostávala pod vliv č. státu. 1289 a 1291 složila hornoslezská knížata lenní hold Václavovi II. 1327 se Janu Lucemburskému poddala hornoslezská knížata a 1329 většina knížat dolnoslezských. Vyšehradskou (1333) a trenčínskou smlouvou (1335) a mírem v Namyslově (1348) pol. králové uznali č. svrchovanost ve S. s výjimkou knížectví javorsko-svídnického, které později získal Karel IV. sňatkem s Annou Svídnickou. Bezprostřední oporou vlády c. králů ve S. byla Vratislav, Hlohov a Svídnice. Od 1348 S. součástí c. koruny. V období husitského revolucního hnutí patřila Vratislav k oporám Zikmunda Lucemburského; některé části S. ovládnuty č. kališnickými pány (Minstrbersko), sv. část S. (Osvětim) připadla Polsku. Od 15.st. k S. patřilo Opavsko a Krnovsko (definitivně 1659). V boji s Jiřím z Poděbrad ovládl 1478 Slezsko Matyáš l. Korvín; za jeho vlády dovršena centralizace Slezska (v čele země vrchní hejtman). Od 1490 Slezsko opět vedlejší zemí č. koruny; mezi č. pány a slezskými knížaty do 1620 spor o zastávání nejvyšších zemských úřadů ve S. V 16.st. přijala většina m. ve S. reformaci. S. se účastnilo č. stavovského odboje proti Habsburkům a bylo těžce poškozeno válečnými operacemi za třicetileté války (snaha Švédů o anexi S.). Od 2.pol. 17.st. bylo S. ekon. nejvýzn. částí habsburské monarchie (tkalcovství, vývoz lnu do záp. Evropy a prostřednictvím niz. obchodníků do zámoří). 1740 vpadl do S. (bez vyhlášení války) pruský král Fridrich II. Veliký, porazil rak. vojska u Mollwitz a dobyl Vratislav; Marie Terezie bojovala o Slezsko 1740-42, 1744-45 a 1756-63, ale byla nucena uznat ztrátu větší části S. s Kladskem (mír vratislavský 1742, hubertsburský 1763). K rak. S. patřilo knížectví opavské, krnovské, bielské, těšínské a část Niska. 1782-1849 a 1860-61 bylo spojeno s Moravou, 1867-1918 země (hl.m. Opava) v rámci Předlitavska. V 1.pol. 19.st. začala industrializace Slezska, spojená s těžbou uhlí (Horní S., Wałbrzych); rozvoj hutnictví a hornictví zejm. od 80. let 19.st. Od 1848 ve S. pol. a c. nár. obrozenecké hnutí namířené proti germanizacním snahám pruské a rak. burž. 1918 S. rozděleno mezi Německo a nově vzniklé Polsko (získalo oblast Katovic, Bielsko a část Těšínska; v.t. slezská povstání 1919-21) a ČSR. V rámci ČSR mělo Slezsko statut země do 1928, kdy vznikla země Moravskoslezská. 1938 na zákl. mnichovské dohody okupovalo větší část S. nacist. Německo; menší část (Č. Těšín) zabralo Polsko. Za 2.svět. války se stalo celé S. součástí nacist. Německa. 1945 obnovena svrchovanost ČSR nad č. S. a Polska nad ostatním územím S.; zároveň došlo k odsunu něm. obyv. ze S. V rámci ČSR bylo S. 1949 až 1960 součástí olomouckého a ostravského kraje.
