Severní Irsko
Severní Irsko, angl. Northern Ireland - jedna z hist. zemí Spojeného království Velké Británie a Sev. Irska, na ostrově Irsko; 14 120 km2, 1,69 mil. obyv. (2002) srovnej 1,57 mil. obyv. (1983), hl. m. Belfast. Adm. se člení na 6 hrabství. Členité pobřeží. Pahorkatiny (Mourne, Slieve Donard, 848 m n.m.). Četná jezera (Lough Neagh, největší na brit. ostrovech). Mírné podnebí. - Pův. jako celý ostrov Irsko obýváno kelt. Iry. V 9. -11.st. tato část ostrova zvl. těžce zpustošena nor. a dán. vikingy, což usnadnilo pronikání angl. vlivu od 12.st. K úplnému podrobení S. I. došlo až v 1.pol. 17.st., kdy se irské obyv. dostalo do postavení menšiny. Poangličtění S. I. bylo spojováno s násilnou reformací a s usazováním protestantských kolonistů z Anglie a ze Skotska, hl. za Jakuba I. po potlačení irského povstání 1603. Proto se později protestantská většina anglického či skotského pův. stavěla odmítavě vůči irskému hnutí za nezávislost a 1921 odmítla spojení s tehdy vyhlášeným Irským svobodným státem. Již 1919 zřídila brit. vláda pro 6 severoirských hrabství zvl. separatistický parlament s převahou tzv. unionistů, tj. stoupenců zachování unie s Británií. Odtržení S. I. nebylo nikdy irskou vládou uznáno. Radikálním odpůrcem brit. nadvlády v S. I. je zejm. IRA (Irish Republican Army). Od srpna 1969 (pogrom unionistické pravice na kat. čtvrť v Belfastu) přerostly soc., náb. a polit. rozpory do otevřeného konfliktu, zejm. mezi unionistickými extremisty a IRA. Boj dvou národnostně a náb. odlišných skupin obyv. vyplývá ze spol. a polit. diskriminace irské kat. menšiny. Permanentní severoirskou krizi na pokraji obč. války se zatím brit. vláda snaží marně řešit systémem mimořádných opatření a nasazením armády ("Krvavá neděle" v Londonderry - voj. zásah proti irským demonstrantům 30. 1. 1972; internační tábor Long Kesh).
