rakousko-uherské vyrovnání
rakousko-uherské vyrovnání, dualismus rakousko-uherský - ústavní reforma v habsburské monarchii zakotvená v prosincové ústavě 1867; na jejím zákl. se dosavadní rak. císařství (vzniklé 1804) změnilo v reálnou unii dvou státních celků: Předlitavska (,,Rakouska" - oficiální název Království a země na říšské radě zastoupené) a Zalitavska (Uherska, uh. království), spojených společným panovníkem, armádou, zahr. politikou a částečně financemi (v.t. Rakousko-Uhersko). R.-u. v. bylo důsledkem narůstající polit. krize habsburské monarchie od 1.pol. 60.let 19.st. V souvislosti s nezbytnou demokratizací státu se domáhali polit. práv představitelé neněm. národů monarchie, z nichž polit. nejsilnější byli Maďaři. Porážka Rakouska v rak.-pruské válce 1866 otřásla pozicí vládnoucích něm. kruhů; nebezpečí nového povstání v Uhrách je donutilo postavit se z větší části souhlasně k myšlence získání Maďarů prostřednictvím dualismu. Č. politikové v čele s F. Palackým a F. L. Riegrem usilovali o federalizaci říše a získali podporu zejména představitelů slovanských národů v monarchii (Poláci). V únoru 1867 se stal předsedou vlády F. F. Beust, který dojednal s F. Deákem se souhlasem císaře podmínky dualismu. V únoru 1867 přijal uh. sněm. zákon o r.-u. v., byla obnovena uh. ústava z 1848 a byla jmenována uh. vláda (G. Andrássy st.); 8. 6. 1867 byl František Josef I. korunován na uh. krále. Nově svolaný říšský rak. sněm (říšská rada), bojkotovaný zejm. č. poslanci, schválil prosincovou ústavu 1867.
