Prokofjev
Prokofjev Sergej Sergejevič, 23. 4. 1891 až 5. 3. 1953, rus. skladatel a klavírista; význ. představitel hudby 20.st. Zprvu psal až agresívně působící hudbu (Skytská svita, klavírní Sarkasmy); neoklas. období (Klasická symfonie ) zanechalo trvalý vliv (častý stupnicový a trojzvukový zákl. témat). P. usiloval o vlastní hud. jaz., pro nějž je příznačný vyrovnaný podíl intelektu a lyrizace, tanečnost, schopnost ironie, umění charakterizace ( Péťa a vlk, balety Romeo a Julie, Popelka), melodičnost, mistrná instrumentace, kontrastnost a stručnost hud. myšlenek, připomínající film. střih. Význ. zdrojem byl pro P. rus. syžet (opery Hráč, Semjon Kotko, Vojna a mír, Příběh opravdového člověka; balety Kamenný kvítek, %Ocelový skok, Na Dněpru ). Dále napsal mj. 7 symfonií, instrumentální koncerty (5 klavírních), klavírní skladby (sonáty, cyklus Prchavé vidiny), opery Zásnuby v klášteře, Láska ke třem pomerančům, Ohnivý anděl. scénickou a film. hudbu, např. k Ejzenštejnovým filmům Alexandr Něvský a Ivan Hrozný.
