Polsko - správní rozdělení II.
1003-04 Boleslav I. Chrabrý obsadil Pražský hrad; nakrátko spojil pod svou vládu č. a pol. území 1018 tažent do Kyjevské Rust 1025 Boleslav I. Chrabrý korunován pol. králem 1033 merseburský sjezd 1037-38 protifeud. povstání; krize polského státu; pohanská reakce; expanze Břetislava I. 1038 obnova jednotného státu (Kazimír I. Obnovitel); sídelním městem se stal Krakov 1058-79 Boleslav II. Smělý t076 Boleslav II. Smělý korunován pol. králem 1102-38 Boleslav III. Křivoústý 1138 Boleslav III. Křivoústý rozdělil pol. území jako dědictví mezi své syny. Jednotné území bylo rozbito na řadu údělů, spravovaných členy piastovského rodu; velkoknížecí titul a Krakovsko mělo připadnout vždy nejst. příslušníkovi rodu 1138-1320 období feud. roztříštěnosti 12.-13.st. kolonizace, zakládání měst 1217 útoky Prusů na Mazovsko, vých. Pomoří a Chełminsko 1226 Konrád I. Mazovský povolal do země řád něm. rytířů 1241 tatarský vpád; 9. 4. podlehla pol. vojska Tatarům v bitvě u Legnice; tatarské vpády se opakovaly 1259 a 1287 1242-48 povstání Prusů proti řádu něm. rytířů 1300-06 česko-polská personální unie 1300 korunovace č. krále Václava II. v Hnězdně na pol. krále; vládu vykonával prostřednictvím král. hejtmanů (starostů), většinou č. pánů 1320-1454 feud. stavovská monarchie 1320-33 Vladislav l. Lokýtek definitivně likvidoval feud. roztříštěnost a přijal titul pol. krále 1333-70 Kazimír III. Veliký 1335 Jan Lucemburský se vzdal nároků na pol. trům; smlouvou z 1333 a mírem 1348 uznali pol. králové č. svrchovanost ve Slezsku (v.t. Slezsko-dějiny) 1339 dohoda o pol. nástupnictví uzavřena ve Visegrádě s uh. králem Karlem I. Robertem 1343 kališský mír s řádem něm. rytířů 1346-47 statuty Kazimíra III . Velikého; kodifikovaly staré zvykové právo, připoutávaly venkovské obyv. pevněji k půdě 1364 Kazimír III. Veliký zal. univ. v Krakově 1370 vymřela dyn. Piastovců; na pol. trůn nastoupili Anjouovci 1370-82 Ludvík l. Veliký z Anjou; pol.-uh. personální unie 14. 8. 1385 uzavřena krevská unie 1386-1572 vláda dyn. Jagellovců v Polsku 1386-1434 Vladislav II. Jagiełło 1401 vilensko-radomská unie 1409-ll válka s řádem něm. rytířů 15. 7. 1410 v bitvě u Grunwaldu poražen řád něm. rytířů 141 11. toruňský mír ukončil válku s řádem něm. rytířů 1413 horodelská unie 1432 grodzienská unie mezi Polskem a Litvou, potvrzena 1434; obnovovala právo pol. šlechty a krále potvrdit volbu litevského velikého knížete 1440-44 pol.-uh. personální unie (Vladislav III. Varnenčík); vznikla pod tlakem tureckého nebezpečí 1444 v bitvě u Varny padl Vladislav III. Varnenčík 1447-92 Kazimír IV. Jagellovský; obnovil pol.-litevskou personální unii 1454 Nieszawské statuty omezily moc panovníka 1454-1572 šlechtická demokracie 1454-66 třináctiletá válka s řádem něm. rytířů 1466 2. toruňským mírem Polsko získalo Král. Prusy, přístup k Baltu; zbývající řádové území se stalo pol. lénem 1492 rolnické povstání v již. Polsku 1499 vilenská unie 1501 mielnická unie 1505 Nihil novi 1519-21 válka s řádem něm. rytířů kolem 1520 pokusy o prosazení luteránské reformace 1525 sekularizace řádového území; jako vévodství pruské se stalo pol. lénem 1543 rolníci trvale připoutáni k půdě; dokončen proces znevolňování poddaných 1548-72 Zikmund II. August; vymřela dyn. Jagellovců
