Polsko - dějiny
Polsko - dějiny Území dnešního Polska bylo osídleno západoslovanskými kmeny a jeho již. část byta v 9.st. dočasně spojena s Velkomoravskou říší a v 10.st. s č. státem. Proces feudaltzace vyústil ve vznik státu, který uhájil proti řím.něm. říši svou nezávislost a zptvu výrazně ovlivňoval vývoj ve stř. Evropě. Byl však od 12.st. oslaben vleklou feud. roztříštěností a ve 13. a 14.st. expanzí řádu něm. rytířů do Pruska. Teprve ve 14.st. údělná knížectví sjednocena v silnou centralizovanou monarchii, jejíž význ. vzrostl spojením v personálnt untt s Lttevským veltkým knížectvím. Po vítězství nad řádem něm. rytířů hrál pol.-litevský stát důl. úlohu v obraně proti turecké expanzi v 16.-17.st. a několikrát se neúspěšně pokusil zasahovat do vnitřních záležitostí rus. státu. - P. zůstalo stavovskou monarchií, kde se král. moc neprosadila proti moci šlechty. Postupně během 16.st. získala silný vliv na řízení státu vysoká šlechta (magnáti), proti které se král snažil opírat o šlechtu střední. Řadou privilegií musil král uznat polit. práva šlechty, jejíž hosp. základnu tvořil nevolnický velkostatek, produkující obilí určené pro vývoz. Pokles poptávky po obilí vedl ve 2. pol. 17.st. k vleklé depresi. Posledním pokusem o velmocenskou politiku byla účast Polska na severní válce 1700-21, která přinesla zemi značné oslabení. Od té doby se Polsko stalo spíše předmětem zápolení mocnějších sousedů o polit. a strategické i hosp. pozice. Tento zápas vyvrcholil trojím dělením Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko, při němž velmoci využívaly také svárů magnátských skupin. Poslednímu dělení nezabránily ani pokrokové reformy a 1795 přestal pol. stát existovat. Rozdělení bylo potvrzeno vídeňským kongresem, který rozšířil rus. zábor a utvořil formálně pol. království pod vládou cara. Proti cizí nadvládě vypukla v jednotlivých záborech řada povstání. Rozvoj kap. dal vznik nár. buržoazii a početnému proletariátu, který se organizoval v děl. hnutí zejm. v rus. a pruském záboru. 1918 byla obnovena nezávislost P., přičemž do jeho hranic byla na V pojata území osídlená nepol. obyv. V novém státě měla převahu velká buržoazie a velkostatkáři; byla omezována dem. práva a nastolena polofašist. diktatura. Zahr. polit. sledovala ostře protisov. kurs a orientovala se na spojenectví se záp. velmocemi. Přepadení P. nacisty 1. 9. 1939 se stalo zač. 2. svět. války a vyhrotilo po porážce P. vnitřní protiklady v zemi. Osvobození P. Sov. armádou vytvořilo podmínky pro uskutečnění nár. dem. revoluce a k budování lid. dem. zřízení. Šestiletým plánem byla zahájena výstavba social. 1952 byla přijata nová ústava, 1955 se P. stalo členem Varšavské smlouvy. Země se postupně vyvíjela ve vyspělý prům. agrární stát. Proces budování socialismu v P. byl však složitý; social. výr. vztahy se podařilo nastolit jen v prům., nikoli v zeměd., polit. vývoj v zemi komplikovaly přetrvávající ideol. problémy (vliv kat. církve). Nedůslednost stranického a státního vedení v řídící práci při řešení hosp. a sociálních problémů a odstraňování nedostatků vedla k vážným vnitropolit. krizím 1956 a 1970. V důsledku subjektivistických chyb tehdejšího vedení PSDS narůstaly koncem 70. let krizové jevy ve všech oblastech života společnosti; v létě 1980 propukla pak v zemi vážná hosp. a polit. krize, stupňovaná činností antisocial. sil, usilujících o likvidaci bolš. režimu. V prosinci 1981 vyhlášen v zemi výjimečný stav, v červenci 1983 byl výjimečný stav odvolán. př.n.l. 1. tis. etnogeneze Slovanů v oblasti mezi Vislou a Dněstrem 6.-5.st. opevněné hradiště lužické kultury Biskupin n.l. 6.st. P. osídleno západoslovanskými kmeny Polanů, Vislanů, Ma zovanů, Pomořanů, Slezanů, Opolanů a dalších kolem 550 vpád Avarů 2. pol. 9.st. knížectví Vislanů a na horním toku Visly ve spojení s Velkomoravskou říší před 963-1370 vláda dyn. Piastovců 962, 963-992 Měšek I. 966 č. prostřednictvím přijato křesťanství 967 připojení části Pomořan 990 připojení Slezska 992-1025 Boleslav I. Chrabrý konec 10. až začátek 11.st. Boleslav l. Chrabrý ovládl území Moravy a Slovenska 1000 zřízeno arcibiskupství v Hnězdně; Polsko získalo samostat nou círk. organizaci 1002-18 války Boleslava I. Chrabrého s řím. něm. říší; uzavřeny budv šínským mírem (1018)
