Peru země
Peru, Peruánská republika, špan. República del Perú - stát na záp. pobřeží Již. Ameriky u Tichého oceánu; 1 285 216 km2, 27,15 mil. obyv. (2003 úřední odhad) srov 18,70 mil. obyv. (1983 cenzus), Peruánců; věřící vyznávají římkat. náb.; úřední jaz. španělština a kečujština; hl. m. Lima. - Při tichooceánském pobřeží oblast zvaná Costa polopouštního až pouštního charakteru. Dále zaledněné Kordillery, kde dosahuje Huascarán 6 768 m n.m. Seizmicky aktivní oblast, dosud činné sopky; rozsáhlé bezodtoké pánve, vysoké náhorní plošiny puna. Vých. podhůří Kordiller přechází rovinami selvas v oblast Oriente s rozsáhlou Amazonskou nížinou. Vých. P. je odvodňováno zdrojnicemi Amazonky Ucayali, Apurimac, Maranon, Napo a jejich přítoky do Atlantského oceánu; záp. P. krátkými řekami s velkým spádem do Tichého oceánu; na J vysokohorské bezodtoké pánve např. u jezera Titicaca. Podnebí trop., ovlivněné na pobřeží chladným Humboldtovým proudem a vertikální členitostí území; srážek ubývá k J a s rostoucí nadmořskou výškou se snižují teploty; Lima má průměrnou teplotu února 23,9°C, července 16,1°C. Na V rostlinstvo trop. rovníkových pralesů, v Andách vystupuje až do 1 500 m n.m., dále tvrdolisté křovinaté porosty a horské louky. Druhově bohaté živočišstvo - puma, tapír, pekari, vikuňa, guanako, činčila, kondor, kormorán, pelikán a jiní. - Ochrana přírody: 18 velkoplošných chráněných území různých kategorií, tři biosférické rezervace, 44 415 km2, tj. cca 3,5% státního území. Největší nár. park a biosférická rezervace Manu, 15 328 km2, v Amazonské nížině. Přír. rezervace Pampas Galeras, 65 km2, v Kordillerách je svět. význ. oblast na ochranu vikuni. - Ložiska kamenného uhlí, ropy, zemního plynu, guána, rud mědi a zinku, molybdenu, bismutu, vanadu a stříbra. Peru je stát s význ. těžbou nerostných surovin. Zeměd. vytváří asi 13,3% hrubého nár. produktu, prům. asi 37,2% (1983). Pěstuje se cukrová třtina, bavlník, kávovník, kakaovník, tabák, čajovník, koka, kukuřice, pšenice, rýže, vinná réva, trop. ovoce. Orné půdy pouze 2,5 %, nutné zavodňování. Chov skotu (3,2 mil. kusů, 1983). Těžba dřeva; lov ryb (přední svět. místo). Prům. těžební (guáno, rudy neželezných kovů, ropa), hut. (neželezné kovy), energetiky (12,3 mld. kWh, 1984), petrochem., chem., stroj. (montáž), cementárenský, text., obuvnický, dřevozpracující, tabákový, rybářský a rybný (přední svět. producent rybí moučky). Dop.žel.(2 700 km, 1981, transandská trať Lima - La Oroya překonává 4 818 m n.m.), silniční (úsek Panamer. dálnice), nám. (mez. přístav Callao), ř. a let. (mez. letiště Jorge Chávez u Limy). Tur. ruch (1,8 mil. zahr. návštěvníků, 1980). - Vývoz ryb a rybí moučky, neželezných kovů, ropy a ropných produktů, kávy, bavlny; dovoz surovin, dopravních prostředků, strojů a prům. zařízení, potravin; hl. obch. partneři USA, Japonsko, NSR, státy Již. a Stř. Ameriky. Měna: 1 sol = 100 centavů. - Státní zřízení: republika v čele s prez. (volený na pět let), který je souč. předsedou vlády. Nejvyšším zákonodárným orgánem je Kongres, složený ze senátu (60 členů, volených na pět let) a poslanecké sněmovny (180 poslanců, volených na pět let). Výkonnou moc má prez. a rada min. v čele s předsedou. Polit. strany: Peruánská KS, Lidová akce, Lid. kř. strana, Kř. dem. strana, Peruánská apristická strana, Social. rev. strana; odborové organizace: Všeob. konfederace pracujících, Konfederace pracujících Peru, Odborová ústředna pracujících peruánské revoluce. - Adm. se P. člení na 25 departementů. V.t. tabulku Peru - správní rozdělení.
