Pasov
Pasov, Passau - m. v JZ Německu ve spolkové zemi Bavorsko - něm. Bayern - v ústí Innu do Dunaje, 313 m n.m.; 49 900 obyv. (2003) srov. 51 800 obyv. (1983). Prům. stroj., text., polygr., dřevozpracující. Tur. ruch. Arch. památky. - Pův. kelt. sídliště Bójů, od 1.st. řím. pevnost Castellum Boiodurum; v 2.st. sídlo voj. kohorty Batavů (odtud název Batavis, poté Passau). Po odchodu římské posádky obsazen Bavory, od 739 biskupství. V 10.st. vysílali pasovští biskupové misie k Maďarům, jejich snahy stát se metropolity Uher byly neúspěšné; 1193 získali držby kláštera Niedernburg (oblast až k č. hranici), které se staly zákl. jejich světského knížectví. M. se rozvíjelo mj. z obchodu s Čechami (Zlatá stezka); 1255 obdrželo m. práva; 1143 byl vystavěn kamenný most přes Inn a 1278 přes Dunaj; několikrát se bez úspěchu pokoušelo získat nezávislost na círk. vrchnosti (1298, 1367). 1803 připadlo m. i biskupství Bavorsku.
