Pardubice město
Pardubice, kr. a okr. m. v Pardubickém kr., v Pardubické kotlině na soutoku Labe s Chrudimkou; 93 777 obyv. (2001) srov. 93 822 obyv. (1985). - M. památková rezervace - v hist. jádru, pův. got. vodní hrad, renes. přestavěn. - Pravěké osídlení, historické doloženo od zač. 13.st., od pol. 13.st. tvrz a klášter cyriáků (zanikl za husitských válek). Mezi 1332-40 vznik města. K. rozkvětu došlo za Pernštejnů (1491-1560), kdy se P. staly centrem prosperujícího velkostatku, na němž byla vybudována mohutná síť rybníků. Po požárech 1507 a 1538 rozsáhlá pozdně gotická a později hl. renes. přestavba, mohutně opevněn zámek. Od 1560 majetkem č. král. komory. Význ. rozvoj od pol. 19.st., kdy se u žel. křižovatky rozrůstá průmysl potr. (od zač. 20.st. výroba pardubického perníku), spotřební, strojírenský, od 20.st. chem. a elektrotech. S rychlým růstem počtu obyv. růst významu m. jako centra spol., kult. a sport. života (1864 zal. reálka, 1880 muzeum, 1909 budova divadla, od 1874 Velká pardubická steeplechase, od 1924 tenisové juniorky, od 1929 Zlatá přilba; 1910 let prvního č. letce ing. J. Kašpara). Od konce 19.st. silné děl. hnutí. Za 2.svět. války působiště parašutistické skupiny Silver A, 1942 nacist. popraviště Na zámečku (194 popravených, včetně obyv. obce Ležáky); 1944 na město tři nálety anglo-amer. letectva. 1949-60 krajské město. - Prům. chem. (VCHZ), stroj., el.tech., stav. hmot, dřevozpracující, potr. (Vitana), mlynářský a těstovin, pekárenský (perník), pivovarnický, lihovarnický, text., oděvní. Dop. křižovatka. Vysoká škola chem.-technologická. Východoč. galerie, div. a muzea. Festival odborných filmů - Techfilm. Moderní výstavba.
