Přerov město
Přerov, okr. m. v Olomouckém kr., na Bečvě; 47 582 obyv. (2001) srov. 50 355 obyv. (1985). Muzeum J. A. Komenského. Archeol. lokalita Předmostí. P. poprvé doložen v 11.st. jako správní hrad; trhová osada v podhradí povýšena 1256 Přemyslem II. Otakarem na město. 1423 dobyt husity a stal se jedním z jejich opěrných bodů na Moravě. 1487-1596 v majetku Pernštejnů, 1596-1636 Žerotínů; v této době výrazný rozkvět m., jež v 16. a na zač. 17.st. patřilo k centrům jednoty bratrské. V P. se 1523 narodil Jan Blahoslav, 1636 zde zemřel Karel st. ze Žerotína; na zdejší bratrské škole učil 1614-18 J. A. Komenský. M. bylo značně poškozeno za třicetileté války i četnými požáry v 18. a 19.st. Jeho nový rozvoj nastal v pol. 19.st., kdy bylo spojeno železnicí s Vídní, Prahou a Ostravou a posléze se stalo význ. žel. uzlem a prům. střediskem; s růstem prům. se zvyšoval počet obyv. a rozvíjelo se děl. hnutí. V době nacist. okupace náležel P. k ohniskům protifašist. odboje na Moravě. 1. 5. 1945 zde vypuklo ozbrojené povstání proti okupantům, jímž začalo Květnové povstání č. lidu; ještě téhož dne večer však bylo nacist. jednotkami potlačeno, ve m. vyhlášen výjimečný stav a 21 rukojmí popraveno (celkem si povstání vyžádalo na č. straně 52 obětí). 8. 5. 1945 byl P. osvobozen Sov. armádou. Průmysl stroj. (Přerovské strojírny), optický (Meopta), chem., kožedělný (Kazeto), stav. hmot, dřevozpracující, text. (Juta), oděvní, drůbežářský, potravinářský. Žel. a silniční křižovatka, letiště.
