Novák Vítězslav
Novák Vítězslav, 5.12. 1870 - 18.7. 1949, č. skladatel; prof. a 1920-22 a 1927-28 rektor pražské konzervatoře, představitel č. moderní hudby. Jeho tvorba ovlivněna impresionismem, který osobitě přejímal a spojoval s prvky lid. hudby. Autor zvl. oper (Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna, Dědův odkaz), pantomim (Signorina Gioventù, Nikotina), kantát (Bouře, Svatební košile), sborů (cykly Šest mužských sborů a Na domácí půdě), písní (cykly Údolí nového království, Erotikon), klavírních děl (Sonata eroica, cyklus Pan), komorních skladeb, úprav lid. písní a jiných děl. Význ. jsou i orch. díla, např. symf. básně V Tatrách, O věčné touze, De profundis, Toman a lesní panna, symfonie Podzimní a Májová, Slovácká svita, Jihočeská svita, Svatováclavský triptych(též pro varhany). - Jako pedagog vychoval několik generací skladatelů č. (E. Axman, V. Dobiáš, A. a K. Hábové, J. a O. Jeremiášové, J. Křička, B. Vomáčka, L. Vycpálek), sl. (J. Cikker, D. Kardoš, A. Moyzes, E. Suchoň) i cizích (zejm. jihoslovanských). Autor pamětí O sobě a jiných. Nár.um. (1945).
