Nîmes
Nîmes [nym], m. v již. Francii v kr. Languedoc-Roussillon, středisko dpt. Gard; 137 740 obyv. (1999) srov. 129 900 obyv. (1982). - Ve starověku Nemausus, středisko kelt. kmene Volků (Volcae Arecomici), od 1.st. př.n.l. romanizace. Kolem 149 př.n.l. se stalo hl.m. Galie narbonnské. Od 4.st. biskupství. 407 dobyto Vandaly, po 419 Vizigóty, 725 Araby, 738 Franky. Od 1185 součást toulouského hrabství. Dobyto ve válce proti albigenským, 1229 připojena ke král. doméně. 1533 reformace, od 1629 pevnost hugenotů. Od 17.st. středisko text. výroby. - Tur. ruch. Řím. památky (arény, Dianiny lázně). - Prům. potr., oděvní, zeměd. stroj., obuvnický, pletárenský, spotřební; žel. opravny. Dop. křižovatka; letiště.
