Národní sjednocení
Národní sjednocení, č. burž. nacionalistická strana, vytvořená 1934-35 sloučením Čs. nár. dem. (předseda K. Kramář), Národní ligy (předseda J. Stříbrný) a Národní fronty (předseda F. Mareš). Vznik N. s. (v jehož pozadí stál F. X. Hodáč) byl výrazem snah č. burž. pravice o zformování silné pravicově nacionalistické polit. strany před volbami 1935. Volební neúspěch N. s. však odhalil vnitřní nesourodost nové strany a umocnil rozpory v jejích řadách. V červnu 1937 se Nár. liga opět osamostatnila; valný sjezd N. s. 19. 6. 1937 přijal nový program strany, odmítl ,,opoziční nacionalismus" Stříbrného a vyslovil se pro ,,konstruktivní nacionalismus" a účast ve vládě. Vedle různých reakčních i fašizujících sil se v N. s. 1937-38 stále výrazněji uplatňovala i skupina mladších nár. dem. politiků kolem revue Národní myšlenka (L. Rašín, V. Klíma, F. Toušek), vyslovující se pro rozhodný postup proti SdP a hrozící agresi nacist. Německa a v září 1938 se výrazně exponující ve Výboru na obranu rep. Koncem 1938 ukončilo N. s. svou činnost a většina jeho členstva přešla do Strany nár. jednoty. - Předsedou N. s. byl 1935-37 K. Kramář, po jeho smrti stálo v čele strany tříčlenné kolektivní vedení; ústředním tiskovým orgánem byly Národní listy, 1935-37 též Polední list.
