Mohuč
Mohuč, něm. Mainz - spolkové m. a ř. přístav na Z Německa ve spolk. zemi Rýnsko-Falc, něm. Rheinland-Phalz, na soutoku Mohanu s Rýnem, 82-135 m n.m.; 186 103 obyv. (2004 úřední odhad) srov. 186 400 obyv. (1983 cenzus). Dop. křižovatka. Vinařství. Got. katedrála. Muzea. Univ. a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy. - Pův. kelt. sídliště, 13 př.n.l. zde Římané zal. voj. tábor Mogontiacum, od 297 m., středisko provincie Germania Prima. Od 346 doloženo biskupství. Město zničeno v době stěhování národů. Nový vzestup M. spojen s povýšením biskupství na círk. metropoli Německa (kolem 781). Od 965 mohučští arcibiskupové zároveň arcikancléři řím.něm. říše, od 12.st. jim náleželo první místo mezi kurfiřty. 973-1344 byli metropolity i pro č. země (do záležitostí č. církve prakticky vůbec nezasahovali) a korunovali několik č. králů. Rozkvět m. od 2.pol. 12.st., 1077 svedli měšťané první boj s círk. vrchností, 1244 dosáhli svobodného postavení. 1254 M. v čele rýnského svazu m. 1462 si arcibiskupové m. opět podřídili, M. se stala hl.m. jejich knížectví. 1476 zal. univ. Pod vlivem fr. burž. rev. konce 18.st. vyhlášena 18. 3. 1793 v M. rep.; 23. 7. 1793 potlačena. 1798-1814 M. součástí Francie, 1801 a 1803 provedena sekularizace arcibiskupství, arcibiskup Karel Teodor přesídlil do Řezna. M. byla 1815-66 pevností něm. spolku; od 1816 součástí Hesenska-Darmstadtska, od 1871 Německa. - Prům. stroj., plastických hmot, sklář., pap., kožedělný, potr., cementárenský, nápojů.
