Malajsie země
Malajsie [-zi-], malajsky a anglicky Malaysia - stát v jv. Asii na Malajském poloostrově a na ostrovech v Indickém oceánu; 329 749 km2, 23,40 mil. obyv. (2002) srov. 14,86 mil. obyv. (1983), 47% Malajců, dále Číňanů, Indů, Indonésanů aj.; věřící vyznávají islám; úřední jaz. malajština, hl.m. Kuala Lumpur. - M. zaujímá již. část Malajského poloostrova, přilehlé ostrovy (Penang) a sz. Borneo (Sabah, Sarawak). Bažinaté ploché pobřeží, vnitrozemí vyplňují členitá h. pásma, na Malajském poloostrově nejvyšší Tahan, 2 190 m n.m., v Sabahu na Borneu Kinabalu, 4 101 m n.m. Vlhké tropické podnebí, průměrné měsíční teploty 25-27° C, srážek je ročně 1 500-2 000 mm, v horách až 5 000 mm. Hustá ř. síť krátkých vodných řek. Druhově bohaté rostlinstvo a živočišstvo; 71% území kryje trop. vždyzelený prales, při pobřeží mangrovové porosty. Ochrana přírody: 18 velkoplošných chráněných území, 7 568 km2, tj. 2,3% území státu. Největší je nár. park Taman Negara, 4 343 km2, trop. deštný prales se všemi druhy malajských savců a s většinou fauny ptáků jv. Asie. Ložiska rud cínu, olova, mědi, železa, dále bauxitu, ropy, zemního plynu. Zákl. hosp., které je pod vlivem zahr. kapitálu (amer., angl.. jap.) je zeměd. a těžba nerostných surovin. Zeměd. vytváří 23,6 % hrubého nár. produktu (1982); pěstuje se hl. kaučukovník (1. místo na světě), palma kokosová, datlová, rýže, batáty, maniok, čajovník, trop. ovoce, koření. Chov skotu, drůbeže; lov ryb, těžba dřeva. Rozvíjí se prům. těžební (rudy cínu a olova - přední svět. výroba, železa; v Sabahu a Sarawaku ropa a zemní plyn), hut. (neželezné kovy), stroj., chem., petrochem., energetiky (10,83 mil. kWh, 1982), dřevozpracující, cementárenský, potr. a zpracování kaučuku. Tur. ruch (2,1 mil. zahr. návštěvníků, 1982). Dop. žel. (asi 2 000 km, 1982), silniční, pobřežní kabotáž i nám., let. (mez. letiště Kuala Lumpur). - Vývoz rud cínu, olova, železa, dále kaučuku, ropy, rostl. olejů, kopry; dovoz strojů a prům. zařízení, paliv, chemikálií, potravin; hl. obch. partneři Japonsko, USA, Singapur, Velká Británie. Měna: 1 ringgit = 100 senů. - Státní zřízení : konstituční federativní monarchie, člen brit. Společenství. Hlavou státu je panovník, kterého volí na 5 let ze svého středu vládci devíti států. Výkonnou moc má vláda v čele s min. předsedou. Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový Federální parlament (Poslanecká sněmovna 154 členů, Senát 58 členů). Polit. strany: Národní fronta (koalice 11 stran), Strana dem. akce, Všemalajská islámská strana; odborové organizace: Malajsijský odborový kongres. (původ minangkabauské dynastie) obAdm. se M. člení na 13 federálních sahují mnoho mytol. prvků. Nejrozstátů a federální území. Malajsie - dějiny Od starověku byla hosp. a polit. centrem oblasti již. část Malajského poloostrova. Zdejší přístavy byly od zač. n.l. středisky tranzitního obch. mezi jv. Asií, lndií a Cínou, což napomohlo vzniku drobných stát. útvarů. V 8. - zač. 15.st. některé části M. součástí velkých říší jv. Asie (Šrívidžaja, Madžapahit). Na zač. evr. koloniální expanze do jv. Asie (16.-17.st.) jedna z nejvýzn. základen pronikání Evropanů (Portugalci, Nizozemci) do jv. Asie a na Dálný východ. V 2. pol. 17.st. území sjednoceno johorským sultanátem, po jeho rozpadu 18. st. centrum brit. držav v jv. Asii. Během 19.st. se místní státy staly brit. koloniemi a protektoráty, z nichž byl 1946 vytvořen Malajský svaz. Po vyhlášení nezávislosti (1957) vznikla 1963 Malajsijská federace. Ve své zahr. polit. usiluje o konstruktivní spolupráci zemí sdružení ASEAN .s ostatními státy jv. Asie. př.n.l. 3.-1.tis. příchod austronéských kmenů z jv. Číny n.l. 1.tis. vznik raně feud. států na S poloostrova (Kedah, Takola); po lit.a kult. vliv Indie (hinduismus, buddhismus), obch. styky s Čínou 3.-6.st. rané malajské státy závislé na Fu-nanu 8.st. území Malajska součástí Srívidžaje konec 13.st. na S nadvláda Thajců 2. pol. 14.st. J podřízen Madžapahitu 1402-03 zal. malakský sultanát konec 15.st. sultanát Brunei si podrobil celý sev. Kalimantan 1511 Malakka dobyta Portugalci (A. d'Albuquerque) 1641 Malakka dobyta Nizozemci 2. pol. 17.st. sultanát Johore sjednotil celý poloostrov; rozvoj feud. vztahů 18.st. rozpad Johoru na drobné státy; zač. pronikání Britů 1819 brit. osada v Singapuru 1824 Britové dostali od Nizozemců Malakku 1826 vznik tzv. Straits Settlements (Singapur, Malakka, Penang) 1841 J. Brooke dostal od brunejského sultána Sarawak, kde zal. tzv. dyn. bílých rádžů 1867 Singapur, Malakka a Penang brit. korunními koloniemi, v ostatních sultanátech zřízeny protektoráty 1909 thajské državy na S předány Velké Británii 1930 zal. KS Malajska 1941-45 jap. okupace 1946 vytvořen Malajský svaz 1948 vyhlášena Malajská federace (bez Singapuru) 1957 nezávislost Malajské federace 1963 vyhlášena Malajsijská federace (Malajsko, Singapur, Sabah a Sarawak); přerušení styků s lndonésií a Filipínami, které si činily nárok na sev. Kalimantan 1965 Singapur vystoupil z federace 1967 zakládající člen ASEAN 70. léta snaha o neutralizaci jv. Asie (A. Razak) 1974 akce rolníků a studentů proti hosp. polit. vlády 1976 zemřel A. Razak 1977 dohoda o hranicích s Thajskem; Filipíny se vzdaly nároků na Sabah 1978 volby do zákonodárných orgánů; min. předseda D. H. H. Onn 1979 panovníkem sultán A. B. Riayatuddin 1981 min. předseda M. Mohamed; pokus o reformu státní správy (mírné oslabení moci panovníka) 1985 panovníkem sultán Almutawakkil Allallah Sultan lskandar
