Makabejští
Makabejští [hebr. makkábet, kladivo], hrdinové žid. válek ve 2.st. př.n.l., bratři a nástupci Judy Makabejského, vůdce žid. povstání proti Seleukovcům; pův. 5 synů judejského velekněze Matatiáše, přeneseně ozn. všech stoupenců hnutí za svržení asyrské nadvlády Antiocha IV. Přes počáteční neúspěchy se M. podařilo vybojovat nezávislost Judska (135-63 př.n.l. samostatný stát); jako dyn. byli M. zváni Hasmoneovci. - Cílem vleklých válek započatých vystoupením Matatiáše a trvajících od 70.let 2.st. př.n.l. do 143 př.n.l. bylo znovuobnovení náb. legalismu (důraz na tóru, zákon) a polit. nezávislosti Izraele. Po smrti Matatiášově 167 př.n.l. se vůdčí postavou hnutí stal jeho syn Juda, který znovu dobyl jeruzalémský chrám (165 př.n.l.); jeho bratr Simon vypudil Seleukovce z Jeruzaléma a vytvořil podmínky pro krátké období izraelské nezávislosti, jež skončilo dobytím Izraele Římany 63 př.n.l.. Události spojené s povstáním M. popsány ve dvou starozákonních Knihách Makabejských zařazených mezi nekanonizované bibl. texty (apokryfy).
