Londýn
Londýn, angl. London, Great London, Velký Londýn - hl.m. Spojeného království Velké Británie a Sev. Irska na Temži, 1 580 km2; 7,14 mil. obyv. (2001) srov. 6,76 mil. obyv. (1982). Aglomerace Londýna 11,96 mil. obyv. (2001) srov. 12,11 mil. obyv. (1981). Sídlo královny, vlády a ústředních úřadů a institucí. Fin., hosp., polit., obch. a kult. středisko státu. Tradiční prům. oděvní, nábytkářský, polygr., nověji jemné mechaniky, el.tech., elektroniky, stroj. všeho druhu, potr., spotřební, cukrovarnický, automobilový, pap., ropy. Burza v L. je jedna z největších na světě. Londýnský přístav patří k předním světovým přístavům (kolem 60 mil. t obratu roč.); kolem přístavu (16 km2) rozsáhlá prům. oblast. Letiště Heathrow (je největší v Evropě), Gatwick, Stansted. Podzemní dráha (275 stanic), žel. má kolem 800 stanic. Dálniční a silniční křižovatka. Jádrem L. je City of London (2,7 km2 - 9 200 obyv. 2001, 5 900 obyv., 1981), která je fin. střediskem. Poskytuje více než 300 000 prac. příležitostí. Sídlem vlády je Downing Street, novinářství je soustředěno na Fleet Street. Děl. čtvrtí je East End. Velké parky (Hyde Park, Regent's Park, Kensington Garden), sport. stadióny Wembley, Wimbledon (tenisové turnaje). Hrad Tower z 1078. Buckinghamský palác (král. sídlo), Westminsterské opatství, katedrála sv. Pavla, bývalá hvězdárna Greenwich. Muzea (Britské muzeum), Nár. galerie, divadla, knihovny, archívy, opera, konzervatoř. Zool. a bot. zahrada. Univ. (zal. 1836), tech. a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy a instituce. - V 1.st. vzniklo na levém břehu Temže na místě starší kelt. osady Llyndin středisko řím. provincie Britannia a její nejvýzn. přístav Londinium. Po příchodu germánských kmenů do Anglie se stal Londýn (Lundenevic) hl.m. království Essexu. V 9.st. několikrát vypleněn Dány, od zač. 10.st. se stával nejvýzn. centrem Anglie. Od dobytí Anglie Normany 1066 trvale hl.m. angl. král.; 1191 obdržel m. práva. Podporoval parlament, byl centrem opozice proti stuartovskému absolutismu a ohniskem angl. burž. rev. 1640-60. Od 2.pol. 17.st., po velkém moru 1665, po požáru 1666 a "slavné revoluci" 1688-1689, se L. rozrůstal, zejm. v období prům. rev., ve středisko brit. a svět. kapitalismu. V 19.st. byl největším svět. velkoměstem (první veř. osvětlení, první kolejová pouliční a podzemní doprava), největším přístavem a fin. centrem). Za 2.svět. války těžce poškozen něm. bombardováním (leteckým, na konci války raketami V-1 a V-2).
