Leiden

Leiden [lej-], m. v záp. Nizozemsku v provincii Zuid-Holland na Starém Rýnu; 103 800 obyv. (1983). Prům. ocelářský, slévárenský, mydlářský, parfumerie, konzervárenský, lék. přístrojů. Obch. středisko. Got. bazilika. Univ. (zal. 1575). Věd.výzk. ústavy. Kult. středisko. - Ve starověku římská pevnost Lugdunum Batavorum. V 11.st. připomínán jako hrad hol. hrabat, pod nímž vzniklo ve 12.-13.st. m. L. (m. práva udělena 1266), ve 14.17.st. jedno z center niz. soukenictví. Ve 2.pol. 16.st. patřilo k ohniskům niz. burž. rev., 1573-74 marně obléháno špan. vojskem. 1807 značná část města zničena výbuchem lodi, naložené střelným prachem.