Kvapil Jaroslav režisér
Kvapil Jaroslav, 25. 9. 1868 - 10. 1. 1950, č. režisér, dramatik a básník. Od 1900 režisér, dramaturg a od 1912 šéf činohry ND, v letech 1921-28 režisér Vinohradského div.; manžel herečky H. Kvapilové. Nejvýzn. složkou Kvapilovy tvorby je činnost režijní, navazující na průbojné světové div. proudy (M. Reinhardt, K. S. Stanislavskij); zvl. v inscenacích her W. Shakespeara a H. Ibsena se stal iniciátorem moderní č. režie. Jako básník navázal na tvorbu J. Vrchlického; od reminiscencí na fr. symbolismus (Padající hvězdy, Růžový keř) přešel k lyricky bezprostřednímu, zpěvnému vyjádření intimních citových prožitků (Liber aureus). Z Kvapilových dram. prací příznačné melancholické náladovosti vynikla symbolická veršovaná pohádka Princezna Pampeliška a libreto k Dvořákově opeře Rusalka. Též autor dram. překladů (H. Ibsen, B. M. Björnson) a memoárů (O čem vím). Učastnil se veř. a polit. života (podnět a stylizace Manifestu českých spisovatelů 1917); za nacist. okupace vězněn. Dr.h.c. UK (1945). Nár.um. (1946).
