Korsika
Korsika [-zi-], fr. Corse - ostrov v sz. části Středozemního moře sev. od Sardinie; 8 680 km2, 240 200 obyv. (1982), mluvících it. dialektem. Hornatý ostrov (Monte Cinto, 2 706 m n.m.) s členitým záp. pobřežím. Středomořské podnebí; na pobřeží subtrop. vegetace, ve vyšších polohách kaštany, macchie a horské pastviny. Chov ovcí a ústřic. Pěstuje se olivovník, vinná réva. Asi 300 km železnic. Tur. ruch. K. se člení na dva fr. dpt.: Corse-du-Sud (středisko Ajaccio) a Haute-Corse (středisko Bastia). - Ve starověku osídlena kmeny iberského, ligurského a kelt. pův. Pobřeží o. od l.tis. př.n.l. obch. využíváno Foiničany, 564 př.n.l. zal. [C]ekové m. Alalia. Do bojů o K. zasáhli Etruskové, Kartágo a Syrakusy. 260-162 př.n.l. ovládli o. [C]ímané. K. byla součástí provincie Sardinie, za císařství byla zřízena vlastní správa. 469-534 součást říše Vandalů, pak byz., od 7.st. pod vlivem Langobardů. Od 8.st. útoky arab. pirátů, před nimiž se obyv. stahovalo do vnitrozemí. V 9.-10.st. Arabové vytlačováni pisánským a janovským loďstvem. K. formálně od 1078 pod svrchovaností papežů, kteří správu o. svěřili arcibiskupům v Pise. O K. pokračoval boj mezi Pisou a Janovem. 1296 papežové udělili K. v léno králům Aragonu, ale do 1347 ovládli o. Janované. Od 1396 se K. několikrát dočasně dostala pod fr. správu. V 18.st. na o. hnutí za nezávislost, vedené místními rody (Paoli). 1755-69 ovládal většinu o. P. Paoli. Janovská rep. prodala 1768 K. Francii, která Paoliho hnutí potlačila. Bylo obnoveno s podporou Britů za fr. burž. revoluce konce 18. století; 1794-96 a 1814-15 K. pod voj. kontrolou Britů. Za 2.svět.války 1942 obsazenait.aněm. vojskem, 1943 osvobozena za účasti ozbrojených sil odporu. 24. 5. 1958 byla K. obsazena výsadkem vzbouřených jednotek fr. koloniální armády v Alžírsku. V souč. některé politické skupiny požadují nezávislost ostrova.
