Kappův puč
Kappův puč, pokus o kontrarev. monarchistický voj. převrat v Německu 13.-17. 3. 1920. Jeho cílem bylo ustavit voj. diktaturu, obnovit monarchii a odstranit výsledky listopadové rev. 1918. V čele puče byl W. Kapp a reakční generalita Reichswehru (W. von Lüttwitz, E. Ludendorff), na jeho přípravě se podílela i skupina podnikatelů (E. Borsig, E. Kirdorf, H. Stinnes) a pravicové polit. kruhy. Záminkou byla odzbrojovací opatření Versailleské mírové smlouvy, zvláště rozpuštění Freikorpsů, které mělo být provedeno do 30. 3. 1920. Ehrhardtova brigáda neuposlechla rozkazu k rozpuštění a 13. 3. 1920 obsadila Berlín, Kapp sesadil říšskou vládu sociálního demokrata Bauera a postavil se do čela pučistické vlády. Bauerův kabinet uprchl do Drážďan, pak do Stuttgartu, SPD, USPD a odbory vyhlásily gen. stávku, ke společné akci děl. třídy se připojily organizace KPD. Stávku podporovali i demokraté a kat. strana Zentrum, boje vyvrcholily ozbrojeným odporem proletariátu v Porúří. Masová jednotná akce za účasti asi 12 miliónů pracujících donutila pučisty k ústupu. Kapp odstoupil 17. 3. a uprchl za hranice. Vedení soc. dem. stávku ukončilo, pracujícím byly příslíbeny důležité dem. ústupky (osmibodový program z 20. 3.); nová Müllerova vláda, která byla utvořena 27. 3., krvavě potlačila rev. boj v Porúří.