Kapetovci
Kapetovci, fr. dyn.; v přímé rodinné linii vládla ve Francii 987-1328. Z vedlejších kapetovských větví Anjouovci, dyn. Valois, d'Evreux, orleánská, orleánsko-angoulêmská a Bourboni nastoupili na trůn v dalších evr. zemích (Sicílie, Neapolsko, Uhry, Navarra, Polsko, Španělsko) a ve Francii panovali s přestávkou 1792-1814 až do 1848 (Ludvík Filip Orleánský z vedlejší větve Bourbonů). Vzestup K. (pův. Robertovci) od 9.st. v západofranské říši; zakl. rodové moci Robert Udatný obdržel od Karla II. Holého v léno oblast Anjou, 86l byl pověřen obranou území mezi Loirou a Seinou proti útokům Normanů. Za bojů s Normany získal rod přední postavení mezi král. leníky, ovládl Paříž, Orléans, Tours a vytvořil v oblasti Ile-de-France vévodství franské či fr. (lat. ducatus Franciae). 888 byl Robertův syn Odo v Paříži prohlášen králem proti dosavadní dyn. Karlovců; byl však uznáván jen v oblasti býv. Neustrie. Jeho syn vévoda Hugo Veliký povolal opět na trůn Karlovce, aby jejich prostřednictvím posílil svůj vliv. Po vymření hl. linie Karlovců Ludvíkem V. byl 987 v Senlis zvolen králem syn Huga Velikého Hugo Kapet. K. sehráli důležitou roli při vytváření středověké Francie. Rozšiřovali svou král. doménu (Žle-de-France, Vexin, Orléans), obsazovali velká léna členy svého rodu (Burgundsko, Vermandois, Artois, Anjou), získávali další území sňatky s dědičkami velkých feudálů (Provence, Toulousko, Bretaň, Champagne) a zvyšovali s využitím církve a později legistů autoritu král. moci. Od Ludvíka IV. se království stávalo jednotícím poutem všech oblastí a národností feud. Francie (tuto úlohu si podrželo až do fr. burž. rev. konce 18.st.). Za Filipa II. Augusta, Ludvíka IX. Svatého a Filipa IV. Sličného mocenský vzestup K. a reformy státu. Po vymření hl. linie K. Karlem IV. Krásným 1328 potvrdily fr. stavy zásadu (dříve již 1316 a 1322), že francouzská koruna nemůže být dědičná v ženské linii, a povolaly na trůn rod Valois, první z vedlejších větví Kapetovců.
