Kanada - dějiny
Kanada - dějiny Pův. obyv. K. byly eskymácké a indiánské kmeny. Nejpokročilejší z nich, lrokézové, vytvořili ve 2. pol. 16. st. kmenový svaz. Od 30. let 16.st. pronikali na vých. pobřeží a do oblasti Velkých kanadských jezer Francouzi. V 18.st. se fr. kolonií v Sev. Americe zmocnila Velká Británie, která pokračovala v kolonizaci kanadského území spojené se zatlačováním pův. obyv. Pod vlivem amer. hnutí za nezávislost se protibrit. hnutí zmocnilo i sousední K. (povstání za nezávislost 1837-38). 1867 přiznala brit. vláda K. statut dominia. (Akt o Britské Severní Americe ). Od pol. 19.st. sílil vývoz amer. kapitálu, od zač. 20.st. se rozvíjelo sociální hnutí. Westminsterským statutem 1931 získala K. nezávislost v rámci brit. Společenství. 2.svět. války se zúčastnila kan. vojska po boku jednotek Spojenců. 1949 se K. stala členem NATO. Význ. vnitropolit. problémem země je hnutí Frankokanaďanů za nové řešení jejich polit. a sociálního postavení. 985 plavba Bjarniho Herjulfssona kolem severoamer. břehů kolem 1000 výprava Leifa Erikssona 1497 G. Caboto přistál u Nového Foundlandu a mysu Breton 1534, 1535 fr. expedice J. Cartiera 1535 území prohlášeno fr. državou 1583 Angličané ovládli Nový Foundland 1605 zal. první fr. koloniální sídlo - Port Royal (od 1710 Annapo- lis) 1608 S. de Champlain zal. Quebec, středisko kolonie Nová Francie 1609-1701 války Irokézů s Francouzi 1623 zal. 1. angl. kolonie na území Kanady - Nového Skotska 1627 kardinál Richelieu zal. koloniální spol. Nová Francie 1641 zal. Montreal 1663 zrušena spol. Nová Francie a fr. koruna převzala přímou kontrolu nad koloniemi a obch. s kožešinami 1670 zal. angl. Společnost Hudsonova zálivu 1689-97 angl.-fr. koloniální válka 1713 utrechtským mírem po válce o dědictví špan. Francie postou- pila Velké Británii mj. Hudsonův záliv 1754-63 brit.-fr. boj o převahu v Sev. Americe v rámci sedmileté války 1756-63 1759 fr. vojska poražena u Quebeku 1760 u Montrealu se fr. vojska vzdala 1763 pařížským mírem Francie ztratila Kanadu ve prospěch Velké Británie 1774 Quebecký zákon; na jeho základě bylo území na Z od Appa- lačského pohoří připojeno k nově vytvořené provincii Que- bec; pozbyl platnosti 1783 1775-76 neúspěšný amer. voj. pokus o dobytí Kanady 1784 z Nového Skotska se oddělila provincie Nový Brunšvik 1791 provincie Quebec rozdělena Konstitučním aktem na Dolní Kanadu s převahou fr. mluvícího a Horní Kanadu s převa- hou angl. mluvícího obyvatelstva 1812- 14 brit.-amer. válka; odražen amer. pokus o získání brit. držav v Sev. Americe 181 8 49. rovnoběžka stanovena jako hranice USA a Kanady 1824 zal. v Torontu první kanadská odborová organizace (tiskaři) 1837-38 povstání za nezávislost v Dolní Kanadě v čele s J. L. Papi- neauem (1786-1871), které se rozšířilo do Horní Kanady, kde stál v čele W. L. Mackenzie (1795-1861) 1840 Akt o unii; sjednocena Horní a Dolní Kanada 1853 Kanada přijala dolar jako měnovou jednotku 1854. vytvořena Konzervativní strana v čele s J. A. MacDonaldem; provedeno oddělení církve od státu, sekularizace majetku an- glikánské církve, zrušena feud. práva a povinnosti 1858 vytvořena korunní kolonie Brit. Kolumbie (1871 začleněna do Kanady) 1867 Akt o Britské Severní Americe; Kanada dostala jako první brit. kolonie statut dominia; zahrnovalo provincie Quebec, Onta- rio, Nové Skotsko a Nový Brunšvik 1867-73 min. předseda J. A. MacDonald 1868 indiánské obyv. usídleno v rezervacích 1869 Společnost Hudsonova zálivu postoupila svá území Kanadě do 1873 součástí Kanady se staly Manitoba, Brit. Kolumbie a ostrov prince Fduarda 1873 zal. Kanadský děl. svaz 1884-85 dokončena první kanadská transkontinentální železnice (Ca- nadian Pacific Railway) 1886 vznik Kanadského odborového kongresu 1896 objev zlata v sz. Kanadě v údolí ř. Klondike 1904 zal. Social. strana Kanady; vytvořeny provincie Alberta a Saskatchewan a do 1912 území Yukon a Sz. teritorium 1911 založena soc. dem. strana 1914-18 účast v 1. svět. válce na straně Dohody 1921 založena KS 11. 12. 1931 Westminsterským statutem získala Kanada nezávislost v rámci brit. Společenství 1936-37 v provincii Quebec vznikly nacionalistické profašistické orga- nizace 10. 9. 1939 Kanada vyhlásila válku nacist. Německu 1945 člen OSN 1949 člen NATO; kanadskou provincií se stal Nový Foundland s vých. Labradorem 1957-63 min. předseda J. G. Diefenbaker 1968-79 min. předseda P. E. Trudeau 60.-70. léta hnutí Frankokanaďanů za nové řešení jejich polit. a sociální- ho postavení 1973 přijetí zákona o kontrole zahr. hosp. vlivu 1975 protiinflační zákon zavedl státní kontrolu cen, mezd, nájem- ného 1979-80 min. předseda J. Clark 1980-84 min. předseda P. E. Trudeau 1981 Akt o konstituci - nová ústava, která vystřídala Akt o Britské Severní Americe z 1867; přinesla mj. jazykové zrovnoprávnění angličtiny a francouzštiny 1984 min. předseda J. Turner (*1929); v zářijových parlamentních volbách zvítězila Pokroková konzervativní strana; min. před- sedou se stal B. Mulroney
