Jižní Amerika
Jižní Amerika, světadíl na západní polokouli po obou stranách rovníku mezi Tichým a Atlantským oceánem; 17,83 mil. km2 ( s ostrovy 18,28 mil. km2), 258 mil. obyv. (1983). Hustota zalidnění l 14,l obyv. na l km2. Panamská šíje ji spojuje se Sev. Amerikou. Krajními body pevniny jsou mysy: na S Gallinas, 12°27's.š., na jihu Froward, 53° 54'j.š., na západě Parinas, 8l° 20' z.d., na V Branco, 34°45' z.d. Sířka pevniny až 5 170 km, délka 7 500 km. Pobřeží je málo členité. Největší ostrovy: Ohňová země, Marajó, Chilské, Falklandy (Malvíny), Galapágy. Povrch pevniny je převážně nížinný, stř. výška 580 m. Jádrem pevniny je brazilský a guayanský štít. Záp. pobřeží lemují jihoamer. Andy (Kordillery) a vnitrozemí vyplňují tropické nížiny Amazonská, Orinocká a Laplatská a vysočiny Brazilská a Guayanská. Nejvyšší h. J. A. je Aconcagua, 6 959 m n.m. Nejníže položeným místem je proláklina Salinas Grandes (-40 m). Peruánsko-chilská předhlubeň je epicentrem silných zemětřesení v Andách. Nerostné bohatství je značné a dosud nedostatečně prozkoumané. Světadíl má dostatek energetických surovin (ložiska ropy, zemního plynu, uhlí) a nejbohatší zdroje vodní energie na světě. Velké jsou i zásoby rud železa, mědi, olova, zinku, manganu, cínu, wolframu, vizmutu, molybdenu, niklu, kobaltu, vanadu, uranu a drahých a vzácných kovů, bauxitu, ledku, guána a fosforitů. Hl. rozvodím jsou Andy; téměř 90 % pevniny patří k atlantskému pomoří. Mohutné řeky, protékající pralesem, patří vodností a plochou povodí k největším na Zemi (Amazonka, Paraná, Orinoko). V mezihorských kotlinách jsou četné bezodtoké pánve (bolsony), vyplněné solnými jezery (Salar de Uyuni, Salinas Grandes) a při pobřeží jezera lagunární (Maracaibo, Patos, Mirim). V Andách je mnoho jezer ledovcového původu (Buenos Aires, Argentino, Viedma); v tektonické depresi leží jezero Titicaca. Hl. podnebná pásma jsou trop. a subtrop., s pasátovou cirkulací z Atlantiku. Andy mají podnebí horské až velehorské; větší část tichomořského pobřeží lemují pouště, neboť srážek od Tichého oceánu je málo. Nejpestřejší rostl. formací je trop. deštný prales, přecházející v horské trop. a subtrop. lesy, stepi i suchomilná rostlinstva. Zvířena patří k neotrop. oblasti, je bohatá endemity a druhově. V.t. Amerika.
