Erfurt město
Erfurt, kr.m. v jz. NDR v úrodné Durynské pánvi; 210 000 obyv. (1980). Prům. stroj., jemné mech., el.tech., obuvnický, oděvní, chem., dřevozpracující, polygr., potr., spotřební, semenářství. Dopravní křižovatka; letiště. Knihovny, div., muzea. Sport. středisko. Arch. památky. Vysoké školy. - E. doložen poprvé v 6.st. jako osada Durynků u brodu přes řeku Geru (dříve Erphu). 741 zde zal. Bonifác biskupství, které 752 připojeno k mohučskému arcibiskupství. V době Karla Velikého byl E. střediskem obchodu se slovanskými kmeny. Za římskoněm. říše patřil mohučským arcibiskupům. Hosp. rozkvět m. v důsledku polohy na křižovatce cest z Porýní (Mohuče), z jihu (Norimberk, Augšpurk) a ze SV (Lipsko). Od 1255 fakticky nezávislé m. s vlastním územím. Ve 14.-15.st. člen hanzy. 1379 v E. zal. univ.; působil zde J. Eckhart a studoval M. Luther. 1806-13 byl E. osobním panstvím Napoleona I., který zde 1808 (září-říjen) uspořádal kongres něm. panovníků. Od 1815 součást Pruska. V 19.st. středisko mez. obchodu se semeny, od 1838 pořádány zahradnické výstavy. 1850 se v E. sešel zvolený celoněm. parlament (tzv. Unionsparlament), který měl nahradit frankfurtské Nár. shromáždění. Jeho činnost pro nesouhlas většiny něm. států brzy zastavena. 1891 sjezd něm.soc.dem., přijat Erfurtský program . 1950-52 hl.m. Durynska.
