Egypt země
Egypt, Egyptská arabská republika, EAR, arab. Gumhúríjat Misr al-Arabíja - stát v sv. Africe a v Asii na Sinajském poloostrově; 1 001 449 km2, 68 648 mil. obyv (2004, úř. odhad) srov. 44 670 mil. obyv. (1982), 98% egyptských Arabů, Núbijců, Berberů; věřící vyznávají islám; úřední jaz. arabština, hl.m. Káhira. - E. se rozkládá mezi mořem Středozemním a Rudým. Povrch jsou denudované tabule afr. štítu. Údolí Nilu odděluje plošinnou Libyjskou poušť s ergy, hamadou a s proláklinami (Kattarská proláklina) od hornaté Arabské pouště, kde Sajid dosahuje 2 187 m n.m. Na J přechází Arabská poušť v Núbijskou. Sinajský poloostrov, ohraničený Suezským a Akabským zálivem, dosahuje v hornatém vnitrozemí horou Katherína 2 637 m n.m. Největší ř. je Nil, který protéká E. svým dolním tokem a ústí rozsáhlou deltou do Středozemního moře. Delta i údolí Nilu je hl. hosp. oblastí Egypta. Nil dává vodu zeměd. i prům., mimořádně úrodné jsou jeho nánosy. Asuánské přehrady umožnily zavodnit a zúrodnit dosud nevyužité plochy, ale poněkud změnily hydrologické poměry na dolním toku. V pouštích, hl. v Arabské poušti, je síť vádí směřujících k Nilu. - Podnebí na S subtrop. středomořské s roč. průměrnou teplotou 20°C, srážek ubývá od Z k V, roč. 40-380 mm. Na J podnebí vnitrozemské pouštní, horké a suché, výsušné větry značné intenzity, srážek minimum. Pouště jsou téměř bez rostlinstva (trsy travin, tamaryšek, pelyněk), v údolí Nilu a oázách osevy kult. rostlin. Z živočišstva šakal, liška, hlodavci, hyeny, v bažinách delty množství ptáků. - Ochrana přírody: 1981 vyhlášena první biosférická rezervace - výzkumná stanice Omayed v poušti na Sahaře, l 000 ha. Připravuje se systém chráněných částí přírody. - Ložiska ropy, zemního plynu, rud železa, olova, zinku, manganu a vzácných kovů, dále bauxit, kaolín, azbest, soli, vápence. - E. je stát s rozhodující úlohou zeměd. V zeměd. je zaměstnáno 39 % ekon. činného obyv. (1979), vytváří asi 24 % hrubého nár. produktu (1977). Zeměd. půda zabírá necelé 3 % rozlohy. Pěstuje se kvalitní dlouhovlákný bavlník, kukuřice, rýže, pšenice, brambory, cukrová třtina, olejnaté rostl., sezam, luštěniny, zelenina, citrusy, palma datlová a kokosová, vinná réva a banánovník. Na zavodňovaných pozemcích často roč. 2-3 úrody. Chov skotu omezen nedostatkem pastvin, při malé mechanizaci zeměd. je hl. tažnou silou; dále chov ovcí, koz, drůbeže, velbloudů. Lov ryb, korálů a mořských hub. Prům. zaměstnává 13,4 % ekon. činného obyv. (1979), vytváří 25 % hrubého nár. produktu (1977). Význ. je prům. těžební (ropa, zemní plyn, rudy železa, manganu, fosfáty), chem. a petrochem., hut., strojírenský. Tradiční je prům. text. (zpracovává bavlnu, jutu i vlnu), oděvní, cukrovarnický, mlynářský, rostl. olejů, masný, konzervárenský, vin. a nealkoholických nápojů, tabákový, cementárenský, sklář. a keramiky. Roste prům. energetiky (16 mld. kWh, 1980, hl. z hydroelektráren) a prům. hnojiv. Dop. síť rozvinuta v deltě a údolí Nilu, v oblasti Suezského průplavu a na středomořském pobřeží. Dop. žel. (4 385 km, 1979), silniční, nám. (Suezský průplav, přístavy Alexandrie, Suez, Port Said), let. (mez. letiště Káhira, Alexandrie). - Vývoz bavlny (přes 1/2 exportu), text. výrobků, nerostných surovin, ovoce; dovoz potravin, strojů, dop. prostředků, chemikálií, paliv; hl. obch. partneři USA, Francie, SRN. Měna: 1 eg. libra = 100 piastrů. - Státní zřízení: republika v čele s prezidentem, voleným na 6 let obyvatelstvem v celostátním referendu (kandidáta přitom musí navrhnout nejméně jedna třetina poslanců Lid. shromáždění). Prez. jmenuje vládu a spolu s ní má výkonnou moc. Zákonodárným orgánem je Lidové shromáždění, které má 382 poslanců, z nichž 372 je voleno na 5 let obyv. v přímých volbách, 10 jmenuje prez. rep. Polit. strany: Egyptská kom. strana, Národně demokratická strana, Liberální socialistická strana, socialistická strana práce, Pokroková národní strana unionistů, Nová vafdistická strana. - Adm. se E. člení na 25 guvernorátů.
