Demokratická strana (USA)
Demokratická strana (USA), jedna ze dvou hlavních polit. stran monopolistického kapitálu v USA. Zal. 1828 jako pokračovatelka Dem.-republikánské strany, vytvořené v 90.letech 18.st. T. Jeffersonem. V 1. pol. 19. st. byla reprezentantkou zájmů plantážníků amer. Jihu (dixiekratů) a s ními spjaté části burž. Severu, ale též značné části farmářů a maloburž. Souč. s narůstáním rozporů mezi Severem a Jihem po pol.19.st. došlo v D. s. k rozkolu; reakční křídlo strany reprezentované dixiekraty stanulo v čele odboje Jihu proti Severu, vyústivšího v obč. válku 1861-65. Po vítězství Severu, vedeného Republikánskou stranou, v občanské válce byly pozice D. s. značně oslabeny. Svůj někdejší vliv obnovila až na konci 19.st., kdy se prakticky setřely rozdíly mezi Dem. a Rep. stranou, jež se obě staly polit. organizacemi amer. velkokapitálu a periodicky se střídaly u moci (resp. obsazovaly funkci prez. USA). Nejvýzn. prez. za D. s. byli T. W. Wilson, F. D. Roosevelt a J. F. Kennedy. - Koncem 60.let 20.st. se ve straně vyhranily tři směry: liberální křídlo, reprezentované částí inteligence a odborů, požadující pružnější postup ve vnitřní a zahr. politice, střed, představující nejvlivnější skupinu ve straně a hájící především zájmy velkých monopolů severovýchodu USA, a konzervativní dixiekrati, udržující úzké kontakty s pravicovým křídlem Rep. strany. - Strana nemá stálou členskou základnu, příslušnost k ní se vyjadřuje hlasováním pro její kandidáty při volbách všech stupňů. Sjezd strany se schází jednou za čtyři roky, přijímá program strany a volí kandidáta na funkci prez. a viceprez. V období mezi sjezdy koordinuje její činnost Národní výbor D. s. se sídlem ve Washingtonu. Vůdcem strany je prezident (pokud je strana u moci), resp. bývalý prezident či kandidát na tuto funkci (pokud je strana v opozici).
