Colorado stát
Colorado [kolorádou], zkratka Colo. členský stát USA; 269 214 km2, 4,53 mil. obyv. (2002) srovnej 2,89 mil. obyv. (1980), hl.m. Denver. Hornatý stát na Z dosahuje ve Skalnatých horách až 4 395 m n.m. (Elbert), na V rozsáhlé plošiny Velké planiny, rozčleněné hlubokými údolími. Vnitrozemské podnebí, na Koloradské plošině se srážkami roč. kolem 200 mm. Pramenná oblast ř. Colorado, Arkansas, Platte, Rio Grande aj. - V Kongresu USA má 2 senátory a 5 poslanců. Uzemí pův. obydleno indiánskými kmeny, 1706 obsazeno Španěly; 1800 jeho vých. část začleněna do fr. Louisiany a 1803 spolu s ní prodána USA. Záp. oblasti dnešního C. se 1821 staly součástí Mexika; jejich vých. část byla 1835 anektována Texasem a 1845 spolu s ním začleněna do USA. Mírem v Guadeloupe Hidalgo 1848 se i zbývající oblast stala součástí USA a byla včleněna do Kansasu, Nebrasky, Nového Mexika a Utahu. 1861 bylo vytvořeno auton. teritorium C. zhruba v dnešních hranicích, 1876 se stalo státem USA. Po objevu ložisek zlata a stříbra 1858 nastal příliv osadníků. 1864-70 potlačení lndiánů, 1894, 1896-98, 1903-04 hornické stávky. - Ložiska rud barevných kovů, ropy, zemního plynu. Prům. těžební, potr., strojírenský. Zeměd. závlahové (řepa cukrová, zelenina). Chov skotu, ovcí. Tur. ruch (tzv. amer. Švýcarsko).
