Burian Emil František
Burian Emil František, znám i jako E. F. Burian - 11.6. 1904 - 9.8. 1959, č. div. a film. režisér, dramatik, hud. skladatel, spisovatel a publicista; syn Emila B. Zasáhl téměř do všech oborů um. tvorby, působil též jako herec, zpěvák, hudebník a dramaturg (Osvobozené div. na Slupi, div. Dada, Moderní studio), rozhlasový komentátor, básník a výtvarník. 1927 zal. vlastní hud. recitační soubor Voice band a 1933 scénu - D 34 (1941 nacisty zavřeno, B. uvězněn). Po osvobození řídil div. D 47 (dočasně přejmenováno na Armádní um. div., od 1955 D 34). Sám dramatizoval bás. a prozaická díla (K. H. Mácha, Máj; B. Benešová, Věra Lukášová; A. S. Puškin, Evžen Oněgin; V. Dyk, Krysař; V. Nezval, Manon Lescaut), aktualizoval klasiky dram. tvorby (V. K. Klicpera, Každý něco pro vlast; B. Brecht-J. Gay-K. Weil, Žebrácká opera). Po osvobození se obracel k problematice morálních postojů a citových vztahů. (V. V. Majakovskij, Štěnice). - Těžištěm Burianova skladatelského díla je tvorba vokální a hud. dram. Napsal melodramy (Balada o nenarozeném dítěti), písně (cykly Coctaily, Na pohlednice), opery (Bubu z Montparnassu; Maryša podle bratří Mrštíků - nejvýzn. dílo Burianovy hud. tvorby vůbec), komorní skladby. Psal scénickou hud., hud. k filmům (Před maturitou, Siréna), režíroval filmy (Věra Lukášová, Chceme žít); autor div. her (Dálky), lid. her se zpěvy a tanci na slova lid. poezie (Vojna; Láska, vzdor a smrt), próz a teor. statí, zejm. o divadle (výbory O nové divadlo, Divadlo za našich dnů).
