Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina, stát v jv. Evropě, 51 129 km2, 4,3 mil. obyv. (2002) srov. 4,13 mil. obyv. (1981), Srbů, Chorvátů, hl. m. Sarajevo. - Převážně hornatý krasový povrch (90 %), nížiny pouze na S podél Sávy. Největší ř. Sáva s Vrbasem, Bosnou aj., Drina, Neretva. Podnebí mírné, ve vnitrozemí a v mezihorských kotlinách s kontinentálními vlivy, srážek roč. 600-2 500 mm (v horách). - Jako samostatný stát B. a H. vznikla v říjnu 1991, po rozpadu býv. Jugoslávie. Do 1991 se B. H. nazývala Socialistická republika Bosna a Hercegovina, srbch. Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina - svazová social. rep. SFRJ. - Asi 40 % kryjí lesy, podél Neretvy proniká středomořská subtrop. vegetace. - Ložiska hnědého uhlí, lignitu, rud železa, manganu; bauxitu, kamenné soli. Nejvýzn. je prům. těžební (Tuzla, Zenica, Banoviči, Vareš, Ljubija), energetiky, hut. (železo, hliník), chem. a prům. hnojiv, celulózy; dále dřevařský a dřevozpracující, stroj., text., potr. a tabákový. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, řepa cukrová, olivy, konopí, tabák a vinná réva, zelenina a ovoce (švestky, jablka, ořechy). Chov skotu, ovcí a prasat. Těžba dřeva; stoupá tur. ruch. Dop. žel., silniční a let. (Sarajevo).
