Bhútán
Bhútán, Království Bhútán, Druk-jul - stát v již. Asii ve vých. Himálaji mezi Čínou a Indií; 47 000 km2, 1,72 mil. obyv. (2002) srov. 1,32 mil. obyv. (1981), Bhútiů, Nepálců a jiných tibeto-barmských kmenů; věřící vyznávají převážně lámaismus; úřední jaz. dialekt tibetského jazyka, hl. m. Thimbú. - Členitý vysokoh. povrch na SZ ve Vysokém Himálaji dosahuje v Čhomo Lhari 7 314 m n.m. Rozsáhlé vrchoviny členěné říčními údolími severojiž. směru, J se sklání k nížině ř. Brahmaputry. - Podnebí subtrop. monzunové přechází v extrémně chladné vysokohorské; maximum srážek od července do října. Rostlinstvo se mění od monzunových lesů přes horské lesy až k subalpínským loukám kolem 3 000 m n.m. - Ochrana přírody: při severní hranici státu jsou chráněné oblasti divoké zvěře o rozloze 5 250 km2, tj. 11 % státního území. Ložiska kamenného uhlí. - B. je zeměd. stát se slabě rozvinutým prům. potr. (konzervárny), text., pap. a dřevozpracujícím; tradiční domácí řemeslná výr. um. předmětů (koberce, řezbářství, kovotepectví); prům. energetiky (2 tepelné elektrárny a l hydroelektrárna). Pěstuje se rýže, bavlník, obilniny, ovoce; chov skotu, ovcí, jaků; včelařství. Těžba vzácného dřeva. - Dop. silniční, let. - Vývoz dřeva, konzerv, um. výrobků; dovoz prům. a spotřebního zboží. Zahr. obch. je orientován hl. na Indii. Měna: l ngultrum = 100 chetrumů. - Státní zřízení: konstituční monarchie, hlava státu a vlády je král, který má polit. a právního poradce z Indie. Zákonodárný orgán Nár. shromáždění (150 poslanců, z toho 110 voleno starosty, 10 kláštery a 30 vládou). Polit. strany a spol. organizace neexistují. V Indii rozvíjí činnost strana Bhútánský kongres. Adm. se B. člení na 17 distriktů.
