Berlín město
Berlín, něm. Berlin - hl. m. Německa při ústí Sprévy do Havoly; 3,3 mil. obyv. (2002). Hl. dop. křižovatka - kromě žel. rychlodráhy (S-Bahn) podzemní dráha (U-Bahn), dálniční okruh (Berliner Ring), letiště (Schönefeld), ř. přístav. Restaurovaný střed m. (Unter den Linden aj.), Státní opera, Muz. něm. dějin, Památník obětí fašismu a militarismu; velká moderní bytová výstavba ve středu i na obvodě (Marzahn). Stav. památky. Něm. státní knihovna, divadla, muzea, bot. a zool. zahrada, sport. zařízení. Sídlo Něm. AV, věd. výzk. ústavy, Humboldtova univ. (zal. 1810) a j. vysoké školy. Na JV rekreační oblast. - B. vznikl na místě st. slovanského osídlení; okolo 1237 zal. něm. m. Kolín (Kölln, Cölln) a 1240 B.; tato m. se 1307 spojila; 1359 vstoupil B. do hanzy, od 1486 sídelní m. braniborských kurfiřtů, 1709 pruských králů a od 1871 hl.m. Německa. K hosp. rozvoji přispěli fr. hugenoti, kteří se po 1685 do B. přistěhovali, státní podpora manufaktur (porcelán, textil) a za prům. rev. průplavy a žel. systém. 1848 burž. rev.; 1918 listopadová rev., vyhlášena republika a založena KS (30. 12. 1918 - 1. 1. 1919). Za nacismu ilegální hnutí odporu. Během 2. svět. války značně zničen brit.-amer. nálety; osvobozen berlínskou operací Sov. armády 2. 5. 1945; rozhodnutím postupimské konference B. rozdělen na sov., amer., brit. a fr. sektor; 1948 byla jednotná správa vinou záp. mocností rozbita (separátní měnová reforma); v.t. berlínská krize 1948 - 49). Od 7. 10. 1949 hl.m. NDR. 1961 došlo k přeměně sektorové hranice uvnitř m. v hranici státní. Strhnutím berlínské zdi 1989 byl Berlín opět sjednocen, po sjednocení Německa byl určen znovu hlavním městem celého státu. V.t. Západní Berlín.
