Baleárské ostrovy
Baleárské ostrovy, Baleáry, špan. Islas Baleares - souostroví a provincie Španělska ve Středozemním moři; 4 992 km2, 837 900 obyv (2002) srov. 655 900 obyv. (1981), hl. Katalánců, provinční m. Palma de Mallorca. Hl. ostrovy: Mallorca, Menorca, Cabrera a Pityusy (Ibiza, Formentera). Pahorkatina s komplikovanou geol. stavbou dosahuje výšky až l 445 m n.m. na Mallorce. Příjemné středomořské podnebí a subtrop. rostlinstvo. Zavodňování úrodné zeměd. půdy. Velká střediska tur. ruchu. Z doby bronzové a železné se na B. o. zachovaly věže zvané talayoty; v 6.st. př.n.l. dobyli B. o. Kartaginci, 123 př.n.l. Římané. Od 2. pol. 4.st. samostatná provinční správa, 445 připojeny k říši Vandalů, 534 k Byzanci. 707 až 708 je dobyli Arabové; jejich panství se udrželo přes invazi Franků (798 až 799) a Normanů (859-862). B. o. se staly součástí córdobského emirátu a později jeho nástupnických států. Ve 12.st. zprostředkovávaly obch. styky mezi Afrikou a m. republikami Pisou, Janovem a Marseille. Z obch. a polit. důvodů připravoval ovládnutí B. o. Aragon. 1229 připojil Mallorku, 1231 se stala Menorca závislým emirátem, 1235 byla dobyta Ibiza. 1262 až 1344 B. o. součástí král. Mallorky. Od 1344 vedlejší zemí aragonské koruny, 1708-1802 Menorca brit. državou. Za špan. obč. války 1936-1939 byla Mallorca v rukou fašistů a Menorca republikánů. Po 2.svět. válce zřízena na B. o. nám. základna USA.
