Bádensko historie
Bádensko, hist. území v jz. Německu; od sklonku 11. st. markrabství, zal. Hermannem (†1074) z rodu Zähringů, markrabětem veronským. Centrem B. byl hrad Baden (dnešní Baden-Baden). Hermann, †4. 10. 1250, od 1248 manžel Gertrudy Babenberské, získal rak. vévodství; jeho syn Friedrich, †29. 10. 1268, zprvu vychováván na dvoře Přemysla II. Otakara, vyhlásil 1261 své nároky na babenberské dědictví, popraven v Neapoli společně s Konradinem po neúspěšném tažení do Itálie. 1535 rozdělila markrabata zemi na protestantský Baden-Durlach a kat. Baden-Baden. Od 1771 opět jednotné B. (hl. m. Karlsruhe), od 1803 kurfiřství a od 1806 velkovévodství. Za napoleonských válek spojenec Francie (spříznění dyn. s rodem Beauharnais, zavedení pokrokových reforem), 1818 obdrželo jako první něm. stát burž. ústavu. 1849 rev. hnutí (bádensko-falcká rev.), potlačené pruským vojskem. Liberální reformy 1860; od 1871 součástí něm. císařství, 1918 sesazena vládnoucí dyn. 1945 rozděleno mezi fr. a amer. okupační zónu (ve fr. konstituována země B., v amer. Württembersko-Bádensko). Od 1952 Bádensko-Württembersko. V.t. Bádensko-Württembersko.
