Aztékové
Aztékové [snad odvozeno od jejich bájné pravlasti - Aztlan], vl.jm. Azteka - indiánská národnost v Mexiku (asi 1,1 mil. osob). Jaz. (nawatl) patří k jutoaztécké rodině, většina mluví i špan. Předky A. byly jaz. příbuzné kmeny, které v 11.-12.st. přišly ze SZ; v pol. 12.st. se usadily v Anahuaku, kde ve 14.st. zal. Tenochtitlán a do 15.st. si podrobily celé stř. Mexiko. V době vzniku m. států A. se objevují počátky třídní diferenciace s prvky raného feud., spojené s patriarchálním otroctvím. Zákl. ekonomiky bylo vyspělé zeměd. (kukuřice, kakao, rajčata, tabák, bavlna), doplněné lovem a rybolovem. A. navazovali na kult. Toltéků, Mixtéků a Zapotéků. Do příchodu Španělů (H. Cortéz 1519) neznali kolo a železo, přesto měli vyspělá řemesla (zpracování mědi, bronzu. stříbra, kamene; keramika a textil). Rozvinutá astronomie spojená s astrologií; kalendář rozdělený na dvě části: rituální a sluneční kalendář (18 měsíců po 20 dnech a pět dnů nešťastných). Božstva hierarchizována podle síly a moci, množství božstev personifikujících přír. síly. Užívali piktografické a hieroglyfické písmo, od 16.st. latinku. Stará kult. prakticky vymizela, přijali kř. Vesměs dnes pracují v zeměd. a průmyslu.
