Athény
Athény [Atény] řec. Athénai - hl. m. Řecka. u Saronského zálivu Středozemního moře; 747 300 obyv. (2002) srov. 867 000 obyv. (1971). Aglomerace Velkých A. včetně přístavu Pireus měla 3,22 mil. obyv. (2002) srovnej 2,54 mil. obyv. (1971). Polit., hosp., fin. a kult. středisko státu. - A. byly osídleny již v neolitu, v mykénské době byla opevněna Akropolis. Nejspíše v průběhu 8.st. př.n.l. sjednotily Atiku; vývoj byl v 6.st. př.n.l. dovršen zlomením moci rodové aristokracie a nastolením dem. ústavy za Kleisthena. 490 odrazily A. útok perské říše u Marathónu a postavily se do čela boje za svobodu řec. obcí; 478-477 zal. athénský nám. spolek, který vytlačil Peršany z egejské oblasti a jehož prostřednictvím získaly A. převahu v Řecku; boj o hegemonii v řec. světě a rozvoj athénské dem. za Themistoklea a Periklea vedl ke střetnutí A. s konzervativní a aristokratickou Spartou; v peloponéské válce byly A. 404 poraženy. V 5. a 4.st. byly A. střediskem řec. filoz. (Sokrates, Platón) a um. (dramata, výstavba Akropole). 338 př.n.l. byly A. spolu s Thébami a dalšími řec. obcemi poraženy u Chaironeie Filipem II. Makedonským; za helénismu jejich polit. a ekon. význam značně poklesl. 267 n.l. vypleněny za nájezdu germ. Herulů; ve 4.st. nový rozkvět vědy, 529 však uzavřel Justinián I. poslední filoz. školy. Za byz. éry A. provinčním m., od 857 arcibiskupství. Za 4. křížové výpravy se A. zmocnili křižáci ze Západu, kteří zde 1204 zřídili athénské vévodství. 1458-1829 byly A. pod tureckou nadvládou; nový rozmach začal až 1834, kdy se staly hl. m. novodobého řec. státu. - Prům. hut., stroj., loďařský, text., chem., kožedělný, potr., ropy. Dop. křižovatka. Velký tur. ruch. Mnoho ant. památek: Akropolis, Museion, Areopag, Nymfaion, Pnyx (Hefaisteion, Olympeion). Akademie věd, tech. (zal. 1836), univ. (zal. 1837) a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy, knihovny, muz. (archeol., byz.); mez. div. a hud. festivaly.
