Anaximenés
Anaximenés z Mílétu, asi 588-528 až 525 př.n.l., starořec. filozof z mílétské školy; žák Anaximandrův. Za arché (pralátku) považoval neomezený vzduch. Proti Thalétovi a Anaximandrovi pokročil v pokusu určit faktory umožňující přechod od neomezené pralátky (apeiron aér) v ostatní stavy. Nalezl je v pochodech zhušťování a zřeďování: zředěný vzduch se stává ohněm, zhuštěný vodou, zemí a kameny. Vzduch v sobě obsahuje vše, i duši, z něho vznikají a do něho se periodicky vracejí světy. Podal naivně mater. výklady vzniku zatmění Slunce a Měsíce, duhy, sněhu, zemětřesení.
