župa
župa [něm. < lat.] 1. komitát, stolice - adm. územní celek uh. státu a později Zalitavska. Původ žup je možno odvozovat z velkomor. období; v rámci Uher se začaly utvářet již za Štěpána I. a s výjimkou krátkých časových období byly zákl. adm. územními jed. až do 1918. Pův. hradské komitáty měly funkci voj. správní, župan (comes) byl představitelem král. moci. S větší mocí šlechty vznikla ve 13.-14.st. stavovská stolice, která spravovala záležitosti polit., veř. správní, hosp. a finanční. Stavovská ž. byla nástrojem šlechty (zejm. stř. a drobné) v boji za udržení a rozšíření jejích privilegií. V době kap. část její kompetence postupně přecházela na státní orgány. 1918 byla na území Slovenska ž. bratislavská, nitranská, zvolenská, tekovská, hontianská, turčianská, oravská, liptovská, spišská, šarišská, abovská, gemerská; částečně na sl. území zasahovaly ž. užská, komárenská, ostřihomská, rábská, zemplínská a novohradská. 1920 bylo uzákoněno župní zřízení v ČSR; zatímco v Čechách a na Moravě se nerealizovalo, na Slovensku byly 1923 zřízeny nové župy (bratislavská, nitranská, povážská, pohronská, podtatranská a košická); které byly zrušeny 1927 se zavedením zemského zřízení. Za klerofašist. sl. státu ž. znovu obnoveny (bratislavská, nitranská, pohronská, tatranská, trenčianská, šarišskozemplínská). Zanikly po osvobození Slovenska; 2. územní organizační jednotka Sokola; 3. územní správní jednotka, např. v Maďarsku.
