žlázy
žlázy, glandulae 1. bot. žlázky - chlupy nebo výrůstky krycích a pokožkových buněk pletiv rostlin, vylučujících ze všech nebo z některých buněk tekuté exkrety (např. žahavé chlupy kopřivy). Ž. hmyzožravých rostlin vylučují trávicí tekutinu, která rozkládá tělo lapených živočichů; 2. anat. orgány živoč. a lidského těla tvořené žlázovým epitelem, jehož buňky produkují sekrety. Rozeznávají se dva hl. typy: a) ž. s vnější sekrecí, které vylučují sekrety (vyměšování), popř. exkrety (vylučování) vývodem na povrch těla nebo do dutin orgánů. Patří k nim např. ž. slinné, ž. trubice trávicí, ž. umístěné v cestách dýchacích, močových, slinivka břišní, játra, ledviny, ž. připojené k pohlavnímu ústrojí (ž. prostaty a váčků semenných), kožní ž. potní a mazové, mléčná ž. U živočichů jsou některé speciální ž., např. jedové (hadi), snovací (pavouci), pachové a řitní (kunovité šelmy), pižmové (kabar, bobr), paznehtové (kopytníci). Malpighiovy ž. jsou vylučovacím orgánem pavoukovců, stonožek a hmyzu; b) ž. s vnitřní sekrecí, které nemají vývody a produkují sekrety (hormony) přímo do krve nebo mízy. Patří k nim hypofýza, šišinka, štítná ž., příštítné ž., nadledviny, Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní, pohlavní ž. (varle, vaječník) a tzv. difúzní endokrinní systém, tvořený jednotlivými buňkami rozptýlenými v epitelu např. trávicí trubice, dýchacích cest a pohlavních cest. V.t. neurosekrece.
