železniční stanice
železniční stanice, organizační a hosp. jed. dop. a přepravního provozu železnic; z hlediska dop. provozu je ž. s. dopravnou, jejíž kolejové rozvětvení umožňuje křižování a předjíždění vlaků; z hlediska přepravního provozu je ž. s. služebnou tech. vybavenou a přepravní veřejnosti otevřenou pro poskytování služeb zpravidla ve všech druzích přepravy (cestujících, zavazadel, spěšnin a zboží). Podle funkce při organizování vlakové dop. se rozlišují ž. s. seřaďovací (pro rozpouštění a sestavování nákladních vlaků), úsekové (vymezují traťový úsek, který je zákl. liniovou jed. pro řízení vlakové dop.) a mezilehlé (leží uvnitř traťového úseku). Podle převládající povahy přepravní práce se rozeznávají ž. s. nákladové (pro příjem a výdej zásilek zboží, například Praha-Žižkov), osobní (pro přepravu cestujících a zavazadel, např. Praha-hl. nádraží) a smíšené (pro všechny druhy přepravy), kterých je na žel. síti většina. V souvislosti s prováděním mez. přepravy přicházejí v úvahu pojmy pohraniční ž. s., přechodová ž. s., společná ž. s., výměnná ž. s. a přechodová ž. s. se společnými službami; pohraniční ž. s. je určena pro styk s žel. sousedního státu; přechodová ž. s. je stanice, ve které se provádějí úkony přechodové služby, tj. úkony nutné k tomu, aby mohlo dojít k přechodu vozidel, zásilek a cestujících z žel. jednoho na žel. sousedního státu: přechodovou ž. s. může být buď společná ž. s., která je stanicí žel. obou sousedních států, nebo stanice výměnná, kterou je podle dohody mezi sousedními státy pohraniční stanice jednoho z nich; přechodovou ž. s. se společnými službami je přechodová stanice, ve které je soustředěno provádění úkonů všech tří složek pohraničního žel. styku organizacemi a orgány obou sousedních států.
