žíla
žíla 1. anat . vena - tenkostěnná céva vedoucí krev směrem k srdci. Některé ž. jsou opatřeny chlopněmi, které brání zpětnému toku krve. - Ž. malého oběhu vstupují do levé předsíně srdeční. Ž. velkého oběhu se postupně spojují v horní a dolní dutou ž. (vena cava superior et inferior ). Do horní duté ž. se postupně sbírají: vnitřní ž. hrdelní (vena jugularis interna ) z oblasti hlavy a krku, ž. podklíčková (vena subclavia ) z horní končetiny; uvedené ž. se napřed spojují v pravou a levou žílu hlavopažní (vena brachiocephalica ), ty dále v horní dutou ž., do níž z hrudníku vstupuje ještě ž. lichá (vena azygos ). Do dolní duté ž. se sbírají pravá a levá společná ž. kyčelní (vena iliaca communis ), přijímající ž. dolní končetiny a pánve; do dolní duté ž. dále vstupují párové ž. ze stěny břišní, z pohlavních žláz, z ledvin a nadledvin a dvě až tři jaterní ž. (venae hepaticae ). Ž. z nepárových orgánů břišní dutiny se slévají do vrátnice (vena portae ), která odvádí žilní krev do jater; 2. geol . a) druhotně vzniklé deskovité těleso magmatické horniny, vyplňující trhlinu v hornině nebo horninou pronikající. Podle způsobu uložení se rozlišuje ž. pravá a ložní; b) druhotná výplň pukliny z nerostů vyloučených z minerálních roztoků (nerostná ž.) a z rudonosných roztoků (rudní žíla).
