Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko, něm. Schleswig-Holstein - spolková země na SZ Německa; 15 720 km2, 2,81 mil. obyv. (2002) srov. 2,61 mil. obyv. (1983), spolkové m. Kiel. Rovinatý, nízko nad mořem položený kraj mezi ústím Labe na J a Jutským poloostrovem na S. Záp. pobřeží se Severofrískými ostrovy je písčité, vých. pobřeží má zálivy s přístavy. Spolková země od 1952. - Šlesvicko a Holštýnsko se vyvíjely od 14.st. pod vládou společných panovníků (Schauenburgové, od 1459 Oldenburkové); nerozlučitelnost obou zemí byla poprvé stanovena 1460 dán. králem. 1815 se stal dán. panovník jako vévoda holštýnský a lauenburský členem něm. spolku. V 1.pol. 19.st. narůstalo v něm. mluvících oblastech dán. koruny, tj. v Holštýnsku, Lauenbursku a ve větší části Šlesvicka hnutí za vytvoření samostatného státu spojeného jen volným svazkem s Dánskem; tyto tendence podporovaly některé další něm. státy, především Prusko, které perspektivně usilovalo o anexi těchto území s voj. důležitými přístavy (Kiel). Pod vlivem fr. únorové burž. rev. 1848 došlo k vyhlášení nezávislého státu Š.-H. a 24. 3. 1848 byla vytvořena jeho vláda se sídlem v Kielu. Voj. zásah Dánska byl záminkou k intervenci Pruska a k vyvolání prusko-dán. války 1848-50, ukončené po zásahu dalších mocností obnovením dán. svrchovanosti. Všechny tři země udrželo Dánsko do 1864, kdy po rak.-prusko-dán. válce přešly pod formálně společnou správu Rakouska a Pruska; na zákl. konvence z Bad Gasteinu 1865 bylo předáno Holštýnsko Rakousku, Slesvicko Prusku a Lauenbursko bylo Pruskem anektováno. Po rak.-pruské válce 1866 byly Holštýnsko a Šlesvicko připojeny k Prusku (od 1871 Německo) a utvořily administrativní jednotku provincie Š.-H.; k té byly připojeny 1876 Lauenbursko a 1890 Helgoland. 1920 na zákl. lid. hlasování připadla sev. část Šlesvicka (s dán. obyv.) Dánsku. V.t. Holštýnsko; Slesvicko. - Prům. loďařský, hut., stroj., el.tech., polygr., petrochem., potravinářský. Zeměd. (obilí, zelenina, brambory; chov skotu, prasat).
