řecko-perské války
řecko-perské války, boje mezi perskou říší a řec. státy v 1.pol. 5.st. př.n.l. Podnět k nim dalo iónské povstání (500-494 př.n.l.), které podporovaly zejm. Athény. 492 př.n.l. zničila perské vojsko bouře u mysu Athos a Peršané do vl. Řecka nepronikli. Při další výpravě Peršané sice vyvrátili Eretrii a zaútočili na Atiku, ale byli poraženi Athéňany vedenými Miltiadem Ml. 490 u Marathónu a donuceni k ústupu. 480 vedl perské vojsko král Xerxes I.; Sparťanům pod vedením Leonida I. se nepodařilo zadržet Peršany u Thermopyl, ti vnikli do Atiky a pobořili Athény. Řekové podle plánu Themistokleova zvítězili pak nad Peršany 480 v nám. bitvě u o. Salamíny a po Xerxově návratu do Asie porazili, pod velením Pausaniovým, zbytky perského pozemního vojska 479 u Plataj. Iniciativu v ř.-p. v. pak převzaly řecké obce sdružené v athénském nám. spolku a docílily osvobození maloasijských řeckých měst (449 př.n.l. Kalliův mír).
