řecké národně osvobozenecké povstání 1821-29
řecké národně osvobozenecké povstání 1821-29, osvob. hnutí řec. lidu proti turecké nadvládě. - Význ. roli v jeho přípravě sehrála tajná rev. organizace Philiki Hetairia (zal. 1814 v Oděse). Všeob. povstání vypuklo 25. 3. 1821. V lednu 1822 vyhlásilo Nár. shromáždění v Epidauru nezávislost Řecka a přijalo ústavu dem. charakteru - tzv. Epidaurský organický statut. Turecká vláda odpověděla represemi (masakr na Chiu). - Spory mezi představiteli povstalců vyvolaly 1823-24 a 1824-25 dvě obč. války. Turecká strana byla 1825 posílena součinností vojsk sultánova eg. vazala Mehmeda Aliho a v průběhu 1826-1827 zaznamenala řadu voj. úspěchů. Nár. osvob. boj Řeků přesto pokračoval; v dubnu 1827 řec. Národní shromáždění přijalo novou ústavu a zvolilo J. A. Kapodistriase hlavou státu. Pod vlivem hrdinného zápasu řec. lidu i mez. situace, změněné v řec. prospěch, došlo v červenci 1827 k uzavření Londýnské konvence mezi Velkou Británií, Francií a Ruskem, požadující ukončení války a uznání řec. auton. Turecká vláda konvenci ignorovala a teprve porážka u Navarina a drinopolský mír 1829 v rus.-turecké válce donutily sultána uznat 1830 nezávislost Řecka.
