římský antický kalendář
římský antický kalendář, označování dnů v měsíci pomocí tří pevně stanovených dnů, pův. dnů měsíčních čtvrtí: kalendy (vždy prvý den měsíce), nony (7. den v měsíci březnu, květnu, červenci a říjnu, v ostatních měsících 5. den) a idy (15. nebo 13. den se stejným rozdělením jako nony). Ostatní dny se označovaly počtem, o který příslušný den předcházel dnu s pevným jménem, se započtením dne, od kterého se vycházelo (např. ante diem quintum Kalendas Apriles = 28. března). Způsob byl obvyklý po celý středověk a v human. spisech i déle.